Vstup do lesa
Lao-c’
Čína, Tibet a Dálný východ · taoizm

Lao-c’

podle tradice 6. století před naším letopočtem · stát Čchu v Číně

Mudrc, který učil, že měkká voda přemůže tvrdý kámen a kdo nebojuje, ten neprohrává.

Částečně legenda: někdo takový nejspíš žil, ale víme o něm jen málo jistého.

Otevřít s ilustracemiobrazy, legendy a další učitelé

Kdo byl

Lao-c’ znamená prostě Starý Mistr. Podle nejstaršího životopisu, který kolem roku 100 před naším letopočtem sepsal historik Sima Čchien, byl archivářem na dvoře dynastie Čou a jmenoval se Li Er. Už Sima Čchien však přiznával, že o něm neví nic jistého. Dnes mnoho badatelů soudí, že Lao-c’ je postava napůl legendární.

Jisté je, že existuje kniha, která se mu připisuje: Tao te ťing, tedy Kniha cesty a ctnosti. Má jen asi pět tisíc znaků a osmdesát jedna krátkých kapitol. Nejstarší zlomky byly zapsány na bambusových destičkách kolem roku 300 před naším letopočtem.

Je to jedna z nejpřekládanějších knih světa. Mluví o politice, o životě i o tajemství všehomíra, a to krátkými, paradoxními větami, kterým každý rozumí po svém.

Čemu učil

Tao, tedy cesta

Tao je zdroj a řád všeho. Nelze ho pojmenovat ani uzavřít do pojmů. Lze s ním jen souznít.

Jednání bez námahy

Wu wej neznamená lenost. Znamená jednat jako příroda: bez nucení, bez boje, ve správný okamžik. Rostliny nerostou rychleji, když za ně tahá.

Síla měkkosti

Nic není tak měkké a povolné jako voda, a přece nic ji nepřekoná v drcení kamene. Kdo je ohebný, přečká. Kdo je tuhý, zlomí se.

Prostota a střídmost

Kdo ví, že má dost, je bohatý. Mudrc neshromažďuje poklady, nechlubí se a nestaví se nad ostatní.

Jeho slova

„Tao, které lze vyjádřit slovy, není věčné Tao.”
Tao te ťing, kapitola 1
„Nejvyšší dobro je jako voda. Voda dává život všemu a s ničím nebojuje.”
Tao te ťing, kapitola 8
„Kdo zná druhé, je moudrý. Kdo zná sám sebe, je osvícený.”
Tao te ťing, kapitola 33
„Cesta o tisíci mílích začíná jediným krokem.”
Tao te ťing, kapitola 64

Legendy a příběhy

Na buvolovi přes průsmyk

Když byl Lao-c' už starý a unavený úpadkem mravů, nasedl na černého buvola a odjel na západ. Na průsmyku Chan-ku v něm strážce Jin-si poznal mudrce a požádal ho, aby předtím, než navždy zmizí, zanechal svou moudrost. Lao-c' tehdy napsal Tao te ťing a odjel. Nikdo ho už nikdy neviděl.

Narozen jako stařec

Legenda praví, že ho matka nosila v lůně osmdesát jedna let a narodil se s šedivým plnovousem. Proto ho nazvali Staré dítě nebo Starý mistr, neboť obojí znamená jeho jméno.

Jsou to legendy a vyprávění, ne historické zprávy.

Co bylo přidáno později

Sám Lao-c' psal o prostotě a mlčení. O několik set let později vznikl náboženský taoismus s kněžími, chrámy, rituály, alchymií a hledáním elixíru nesmrtelnosti a Lao-c' byl zbožštěn jako Nejvyšší pán Lao. Kniha, která říká, že pravé Tao nelze pojmenovat, se stala základem rozsáhlého náboženství.

Zajímavost

Nejstarší známé rukopisy Tao te ťing byly nalezeny v roce 1993 v hrobce v Kuo-tienu v Číně. Byly zapsány na bambusových lístcích kolem roku 300 př. n. l. a od verze známé po staletí se mírně liší.

Čína, Tibet a Dálný východ: další učitelé

Zdroje