Vstup do lesa
Bonsai

Bonsaje od základů

Stromek v misce, který roste desítky let. Bez magie genů: jen řez, drát, nádoba a trpělivost.

Otevři Bonsaje v aplikacianimované návody a mapa yamadori

Styly bonsají

Formální vzpřímený (Chokkan)

Přímý, svislý kmen zužující se směrem vzhůru; první větve asi ve 1/4 výšky. Dobrý styl pro začátek.

Neformální vzpřímený (Moyogi)

Kmen mírně prohnutý do tvaru písmene S, větve na vnějších stranách oblouků, vrchol nad základnou.

Šikmý (Shakan)

Kmen nakloněný na jednu stranu, jako strom ve větru nebo ve stínu; první větev vyrovnává náklon na opačné straně.

Kaskáda (Kengai)

Kmen klesá pod dno misky – jako strom visící ze skalního útesu.

Polokaskáda (Han-kengai)

Kmen klesá pod okraj misky, ale ne níže než její dno; často téměř vodorovně.

Literátský (literati) (Bunjingi)

Vysoký, štíhlý, často křivolaký kmen s malým počtem větví jen u vrcholu – minimalismus inspirovaný čínskou malbou.

Ošlehaný větrem (Fukinagashi)

Kmen i všechny větve jsou sklonené na jednu stranu, jako na horském hřebeni nebo na pobřeží.

Metlovitý (Hokidachi)

Přímý kmen se asi ve 1/3 výšky větví do všech směrů v kulovitou korunu; typický pro listnaté stromy (např. jilm).

Dvojitý kmen (Sokan)

Dva kmeny z jednoho kořene – jeden zřetelně silnější a vyšší než druhý.

Les (skupina) (Yose-ue)

Několik až několik desítek stromů (obvykle v lichém počtu) v jedné ploché misce, které tvoří miniaturní les s hloubkou.

Vor (spojené kořeny) (Ikadabuki (netsunagari))

Strom položený na boku: kmen zakořeňuje a větve z horní strany se stávají řadou nových kmenů. Netsunagari je varianta s křivolakým spojeným kořenem.

Na skále / kořeny na skále (Ishitsuki / Seki-joju)

Ishitsuki: strom roste ve skalních štěrbinách vyplněných zeminou. Seki-joju: kořeny objímají kámen a sestupují do země v misce. Pojmenování se ve zdrojích občas míchá.

Druhy stromů

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

Kůra krásné barvy, běžně se vyskytuje a dobře snáší tvarování.

Smrk ztepilý (Picea abies)

Dostupný, vhodný pro formální styl a lesík.

Modřín opadavý (Larix decidua)

Rychle tloustne, na podzim krásný, dobrý jako yamadori.

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Klasika pro mrtvé dřevo (jin, shari).

Tis červený (Taxus baccata)

Dlouhověký, výborně snáší řez, krásné mrtvé dřevo. Chráněný druh.

Habr obecný (Carpinus betulus)

V bonsaji velmi oblíbený, dobře se větví a snáší řez.

Buk lesní (Fagus sylvatica)

Hladká, stříbřitá kůra; snadno dostupný ze živých plotů.

Dub letní (Quercus robur)

Symbol síly, silná kůra, impozantní kmen.

Javor babyka (Acer campestre)

Malé listy, korkovitá kůra, na podzim krásný; doporučovaný dokonce i pro shohin.

Jilm vaz (Ulmus minor)

Drobné listy, hustě větvený – ideální pro styl metly (hokidači).

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)

Květy, plody, trny a zajímavá struktura v zimě; častý yamadori z pastvin.

Trnka obecná (Prunus spinosa)

Bílé květy brzy na jaře a modročerné plody.

Bříza bělokorá (Betula pendula)

Bílá kůra – efektní lesík (yose-ue).

Lípa malolistá (Tilia cordata)

Po řezu silně obráží, listy se zmenšují.

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

Velmi tolerantní, dobrý pro začátečníky, snadno k sehnání v zahradnictví.

Jabloň lesní (Malus sylvestris)

Na jaře obsypaná květy, na podzim malými jablíčky; řez snáší dobře.

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)

Zpeřené listy, krémové květy, oranžové plody a ohnivý podzim.

Kalina obecná (Viburnum opulus)

Bílé květy jako talířky a sklovité červené plody; po řezu silně obráží.

Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Roste rychle, rychle tloustne a pěkně se větví; má malé šištičky.

Brslen evropský (Euonymus europaeus)

Karmínové listy na podzim a růžové plody s oranžovými semeny.

Nejčastější chyby

Zahradní strom v bytě

Domácí druhy potřebují zimní dormanci venku; doma slábnou a hynou.

Zalévání „každou středu“

Zalévej, když substrát proschne, ne podle kalendáře.

Zapomenutý drát

Drát vrůstá do kůry a zanechává jizvy – kontroluj ho každých pár týdnů.

Yamadori hned do ploché misky

Čerstvě vykopaný strom potřebuje velkou bednu a klid, ne bonsajovou misku.

„Mallsai“ z marketu

Masově vyráběné stromky s nalepenými kamínky a slehlou zeminou – voda stéká po lepidle, kořeny schnou. Odstraň kamínky a přesaď.

Všechno najednou

Silný řez, přesazení a defoliace ve stejném roce strom oslabují – rozlož práce v čase.

Obyčejná zahradní zemina

Slehává se a dusí kořeny; používej propustnou minerální směs.

Vykopávání bez souhlasu

Strom z cizího lesa, z národního parku nebo chráněný druh je přestupek, ne koníček.

Zajímavosti

Bonsaj není genetický trpaslík

Bonsaj je obyčejný strom z normálních semen či řízků – malý díky misce, řezu a tvarování.

Borovice, která přežila Hirošimu

Borovice Yamaki (tvarovaná od roku 1625) přežila atomový výbuch a od roku 1976 stojí ve Washingtonu.

Tisíciletý fíkovník?

Ficus retusa v Muzeu Crespi (Parabiago, Itálie) má být starý asi 1000 let – jde o odhad muzea opřený o historii pěstitelů, nikoli o vědecké datování.

Bonsaj za miliony

Na konvenci v Takamacu (2011) byla borovice vystavena za zhruba 100 milionů jenů (~1,3 mil. USD); skutečná prodejní cena potvrzena není.

Vesnice bonsají Omija

Založena v roce 1925 mistry, kteří po zemětřesení v roce 1923 uprchli z Tokia; v roce 2025 oslavila 100 let.

Kokufu-ten

Nejprestižnější výstava bonsají na světě, koná se od roku 1934 v Tokiu.

Světový den bonsají

Saburo Kato (1915–2008) ze zahrady Mansei-en založil v roce 1989 World Bonsai Friendship Federation. Na jeho počest se od roku 2010 slaví Světový den bonsají, a to v druhou sobotu v květnu.

Goshin – „Strážce ducha“

Les z 11 jalovců Johna Naky, tvarovaný od roku 1948; v roce 1984 darován National Bonsai Foundation, dnes ústřední exponát pavilonu nesoucího jeho jméno ve Washingtonu.

Více o bonsajích

Ověř si sám

  1. Přiškub špičku. Kup dvě stejné sazenice bazalky v květináči. Jedné přiškub špičku výhonu, druhé ne, a po 3 týdnech spočítej boční výhony.
  2. Malý květináč, malá rostlina. Zasaď dvě semena fazole: jedno do kelímku od jogurtu, druhé do velkého květináče. Po 6 týdnech změř výšku a spočítej listy.
  3. Kdy zalít. Zvaž květináč hned po zalití a pak každý den ve stejnou dobu. Zapiš si, po kolika dnech je výrazně lehčí: tak poznáš rytmus zalévání.

Věděl jsi, že…