Vstup do lesa
Ježíš z Nazareta
Blízký východ · křesťanství

Ježíš z Nazareta

narodil se kolem roku 6–4 před naším letopočtem, zemřel kolem roku 30–33 · Galilea a Judea

Učil milovat i nepřátele, nesoudit a hledat Boží království v sobě i mezi lidmi.

Historická postava.

Otevřít s ilustracemiobrazy, legendy a další učitelé

Kdo byl

Ježíš byl Žid z malého Nazareta v Galileji, syn tesaře. Historici, i ti nevěřící, se shodují, že skutečně žil, byl pokřtěn Janem Křtitelem, putoval jako učitel a uzdravovatel a v Jeruzalémě byl za vlády místodržitele Pontia Pilata odsouzen k ukřižování. Zmiňují se o něm také římský historik Tacitus a židovský historik Josephus Flavius.

Mluvil aramejsky, prostým jazykem, v podobenstvích o rozsévači, ztracené ovci, marnotratném synu. Jedl s lidmi, kterým se ostatní vyhýbali: s celníky, ženami špatné pověsti, malomocnými. Nejostřeji nekritizoval hříšníky, ale zbožné, kteří hlídali předpisy a zapomínali na člověka.

Sám nic nenapsal. Jeho slova známe ze čtyř evangelií sepsaných čtyřicet až sedmdesát let po jeho smrti, řecky, jeho učedníky nebo učedníky jeho učedníků. V islámu je Ježíš, arabsky Isa, jedním z největších proroků a Korán ho nazývá Mesiášem.

Čemu učil

Láska i k nepřátelům

V Kázání na hoře jde dál než kdokoli před ním: nestačí milovat přátele. Je třeba žehnat těm, kdo proklínají, a modlit se za pronásledovatele.

Nesuď

Kdo vidí třísku v oku bratra, ať nejprve vyndá trám z vlastního. Ženě přistižené při cizoložství řekl: kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí kamenem.

Boží království je blízko

Nemusíš ho hledat v nebi ani v palácích. Je mezi lidmi i v nich samých, roste jako malé zrnko hořčice.

Člověk je důležitější než předpis

Uzdravoval v sobotu a bránil učedníky, kteří trhali klasy. Říkal, že sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu.

Modlitva v tichu

Učil, aby se člověk nemodlil okázale, ale ve své komůrce, za zavřenými dveřmi, prostými slovy. Z toho vznikla modlitba Otče náš.

Jeho slova

„Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.”
Evangelium podle Matouše 5,44
„Všechno, co chcete, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim.”
Evangelium podle Matouše 7,12
„Boží království je mezi vámi.”
Evangelium podle Lukáše 17,21
„Sobota byla ustanovena pro člověka, a ne člověk pro sobotu.”
Evangelium podle Marka 2,27

Legendy a příběhy

Hliněné vrabci

Apokryfní Evangelium dětství podle Tomáše, které církev nepřijala do Bible, vypráví, že pětiletý Ježíš v sobotu ulepil z hlíny dvanáct vrabců. Když mu to vytkli, zatleskal a ptáci ožili a odlétli.

Zvířata mluví na Štědrý večer

Polská lidová legenda říká, že v noc Ježíšova narození dostala zvířata ve chlévě lidský hlas, protože jako první ohřála dítě svým dechem. Proto prý o půlnoci na Štědrý večer opět mluví, ale nesmí se je poslouchat. Proto se na vsi dával dobytku oplatek.

Jsou to legendy a vyprávění, ne historické zprávy.

Co bylo přidáno později

Mnoho z toho, čemu se dnes říká učení církve, vzniklo po Ježíšově smrti. Nauka o Trojici byla formulována na koncilech v Nikaji roku 325 a v Konstantinopoli roku 381. Hierarchie, celibát duchovních, mariánské dogmata či nauka o očistci se utvářely v dalších staletích. Neznamená to, že jsou nepravdivé. Znamená to, že jde o pozdější výklad a rozvedení, a ne o slova samotného Ježíše, který mluvil především o lásce, odpuštění a blízkosti Boha.

Zajímavost

Ježíš se nenarodil v roce nula, protože takový rok neexistuje, ani v roce prvním. Mnich Dionysius Exiguus, který v 6. století počítal roky od Ježíšova narození, se zmýlil o několik let. Král Herodes, o kterém mluví evangelium, zemřel ve čtvrtém roce před naším letopočtem. Datum 25. prosince se poprvé objevuje v římském kalendáři z roku 336.

Blízký východ: další učitelé

Zdroje