Vstup do lesa
Terezie z Ávily
Evropa · křesťanství, španělská mystika

Terezie z Ávily

1515–1582 · Ávila a cesty Kastilie, Španělsko

Španělská jeptiška, která psala, že Bůh chodí mezi hrnci, a popsala duši jako hrad se sedmi komnatami.

Historická postava.

Otevřít s ilustracemiobrazy, legendy a další učitelé

Kdo byla

Terezie byla dcerou zámožné rodiny z Ávily. Její dědeček byl obrácený Žid, což se tehdy ve Španělsku muselo tajit. Jako dívka četla rytířské romány a měla ráda hezké oblečení. Ve dvaceti letech vstoupila do karmelitánského kláštera.

Téměř dvacet let žila průměrným životem, stonala a modlila se jen s námahou. Teprve kolem čtyřicítky prožila hlubokou proměnu a začala zakoušet stavy modlitby, které popsala s neobyčejnou upřímností.

Kláštery jejích časů byly pohodlné a světské. Terezie založila vlastní, chudé a tiché, kde sestry chodily bosé. I přes nemoc jezdila vozem po celém Španělsku a založila sedmnáct klášterů. Inkvizice zkoumala její spisy, ale nic nezakázala.

Čemu učila

Modlitba je rozhovor s přítelem

Modlit se neznamená odříkávat formulky, ale být jako s přítelem s Někým, o kom víme, že nás miluje.

Vnitřní pevnost

Duše je jako křišťálový hrad, v němž je mnoho komnat. Když jdeš dovnitř, procházíš jednou po druhé, až dojdeš do té, v níž přebývá Bůh.

Bůh v každodennosti

Nemusíš utíkat před povinnostmi, aby ses přiblížil Bohu. Můžeš ho potkat i při vaření.

Pokora a humor

Terezie se uměla smát sama sobě i druhým. Opakovala, že smutný svatý není žádný svatý.

Její slova

„Ať tě nic netrápí, ať tě nic nepřekvapí. Všechno pomíjí, Bůh se nemění. Trpělivost všeho dosáhne. Kdo má Boha, tomu nic nechybí. Sám Bůh stačí.”
báseň Terezie z Ávily, nalezená v jejím breviáři
„Bůh chodí i mezi hrnci.”
Terezie z Ávily, Kniha založení 5,8

Legendy a příběhy

Andělův šíp

Terezie popsala vidění, v němž jí anděl probodával srdce zlatým kopím s ohněm na hrotu. Cítila obrovskou bolest a zároveň sladkost, které se nechtěla zbavit. Tento popis později ztvárnil Gian Lorenzo Bernini ve slavné soše Extáze svaté Terezie v Římě.

Tak zacházíš se svými přáteli

Když se Terezin vůz převrátil do studené řeky a ona promokla, měla se Bohu postěžovat. Prý uslyšela: tak zacházím se svými přáteli. Odpověděla: proto jich máš tak málo.

Jsou to legendy a vyprávění, ne historické zprávy.

Co bylo přidáno později

Po Terezině smrti bylo její tělo rozděleno na relikvie, její ruka se dostala ke generálu Francovi, který ji měl u sebe až do smrti. Je to smutný příklad toho, jak se může učení mistra rozejít s tím, co se s ním později stalo. Ona sama psala o pokoře, prostotě a přátelství s Bohem.

Zajímavost

Terezie byla první ženou prohlášenou za učitelku církve, a to v roce 1970. Její knihy platí za mistrovská díla španělské prózy a čtou se ve školách.

Evropa: další učitelé

Zdroje