Vstup do lesa
Kabír
Indie · bhakti, nad náboženstvími

Kabír

ok. 1440–1518 · Váránasí, severní Indie

Prostý tkadlec, který se smál kněžím i mulláhům, protože Boha hledal v srdci.

Historická postava.

Otevřít s ilustracemiobrazy, legendy a další učitelé

Kdo byl

Kabír byl tkadlec ve svatém městě Váránasí na Ganze. Vychovala ho muslimská rodina tkadlců, ale učil se také u hinduistického mistra Rámánandy. Nejspíš neuměl číst ani psát. Své myšlenky skládal do krátkých dvouverší, dóhá, která lidé zpívali a opakovali.

Ostře kritizoval prázdné rituály obou náboženství: poutě, posty, koupele ve svaté řece, modlitby na efekt. Říkal, že hinduisté a muslimové se hádají o jméno, ale Bůh je jediný.

Za to byl pronásledován a prý i vyhnán z města. Jeho básně se dostaly do svaté knihy sikhů, Guru Granth Sáhib, a v Indii je dodnes zná každé dítě.

Čemu učil

Bůh je blízko

Nemusíš ho hledat v chrámu, v mešitě ani v Mekce. Je v tobě, jako vůně v květu.

Pravá modlitba je život

Důležitější než rituály je poctivé srdce, pravdomluvnost a laskavost.

Jedna pravda, různá jména

Ráma, Alláh, Hari jsou jména téhož Boha. Hádky o názvy jsou k smíchu.

Smrt učí pokoře

Kabír často připomínal, že život rychle míjí jako kapka rosy. Lepší je neodkládat dobro na později.

Jeho slova

„Kde mě hledáš, člověče? Jsem hned vedle tebe. Nejsem v chrámu ani v mešitě, ani v Kaabě, ani na hoře Kailás.”
Kabírova píseň, ve volném překladu
„Co máš udělat zítra, udělej dnes, a co dnes, udělej hned.”
Kabírovo dóhá

Legendy a příběhy

Dítě z jezera lotosů

Legenda praví, že Kabíra našli jako nemluvně na lotosovém listu v jezeře u Váránasí. Vzal si ho domů bezdětný muslimský tkadlec Níru a jeho žena Níma.

Květiny místo těla

Když Kabír zemřel, hinduisté ho chtěli spálit a muslimové pohřbít. Začali se nad jeho tělem hádat. Když zvedli rubáš, našli pod ním jen čerstvé květiny. Rozdělili je na půl: hinduisté svou část spálili a muslimové svou pohřbili.

Jsou to legendy a vyprávění, ne historické zprávy.

Co bylo přidáno později

Kabír nechtěl zakládat nové náboženství. Přesto po jeho smrti vzniklo hnutí Kabír Panth s vlastními chrámy, kněžími a obřady, tedy právě s tím, čemu se on sám smál. Mnoho básní podepsaných jeho jménem napsali později jeho následovníci.

Zajímavost

Rabíndranáth Thákur, první Asiat s Nobelovou cenou za literaturu, přeložil v roce 1915 do angličtiny sto Kabírových básní. Díky tomu se Kabír stal známým na Západě.

Indie: další učitelé

Zdroje