
Ledňáček říční
Alcedo atthis
Malý, podsaditý pták s azurovým hřbetem a rezavě oranžovým bříškem, jeden z nejbarevnějších ptáků Polska. Nehybně sedí na větvi nad vodou a pak se střemhlav ponoří pro malou rybku. Je ukazatelem čisté vody.
Jak poznat
- asi 16 cm, velikosti vrabce, ale s obrovskou hlavou a zobákem
- hřbet modrý, lesklý, spodek rezavě oranžový
- bílá skvrna na hrdle a za okem
- červené nožky
- letí nízko a přímo nad vodou jako modrá jiskra, s pronikavým hvizdem
Kde žije
Celé polské nížiny. Čisté, pomalu tekoucí řeky a potoky, jezera a rybníky s zalesněnými břehy a strmými svahy.
Kdy ho uvidíš
Celoročně, ale po mrazivých zimách početnost velmi klesá. Hnízdí od dubna do srpna.
Stopy
Kulatý otvor nory ve strmém, písčitém nebo hlinitém břehu nad vodou. Pod vchodem bílé šmouhy trusu.
Když ho potkáš
Nepřibližuj se k hnízdu a nedotýkej se mláďat. Pozoruj dalekohledem, z dálky. Zraněného ptáka předej do záchranné stanice pro volně žijící živočichy nebo zavolej na orgán ochrany přírody (RDOŚ). Nekopej v březích nad řekou a nepádluj na kajaku těsně u útesů v době hnízdění.
Co říkají pověry
V řecké mytologii byli princezna Alkyoné a její manžel Kéyx proměněni v ledňáčky. Věřilo se, že v zimě bůh větrů Aiolos uklidňuje moře, aby dcera mohla snést vejce. Odtud pochází pojem alkyonské dny, tedy klidné, jasné období uprostřed zimy.
Zajímavost
Ledňáček vyhrabe ve strmém břehu noru dlouhou 60–90 cm, zakončenou hnízdní komůrkou. Postupně se v ní hromadí rybí kosti a vývržky a sedící pták každý vyvržený chuchvalec rozbije zobákem na kousky.