
Užovka stromová
Zamenis longissimus
Největší had Polska a střední Evropy, může přesáhnout 2 m. Je nejedovatý. Výborně šplhá díky břišním štítkům a dokáže vylézt na strom nebo na střechu budovy. Polská populace se odhaduje na něco přes 100 jedinců.
Jak poznat
- velmi dlouhý a štíhlý, obvykle 1–1,6 m
- olivově hnědý, s drobnými světlými skvrnkami na šupinách
- břicho slámově žluté
- přední část těla světlejší než zadní
- kulatá zornice
Kde žije
Jen Bieszczady, hlavně pásmo Otrytu a okolí, mj. rezervace Krywe, do výšky asi 650–700 m n. m. Slunné svahy, paseky, říční údolí, okraje lesů a okolí opuštěných stavení.
Kdy ho uvidíš
Od dubna do přelomu září a října. V horku je aktivní za soumraku a v noci.
Stopy
Vejce klade na teplých, vlhkých místech: v trouchnivém dřevě, v hromadách pilin, v kupkách sena. Svlečené kůže na skalách a u hromad dřeva.
Když ho potkáš
Nechytej ho a nezabíjej, je to jeden z nejvzácnějších plazů v Polsku. Pozoruj ho z dálky. V Bieszczadech nehýbej s hromadami pilin, sena ani s kameny, mohla by v nich být nakladená vejce. Setkání stojí za to nahlásit Bieszczadskému národnímu parku nebo RDOŚ.
S čím se snadno zamění
S užovkou obojkovou a díky délce v Polsku s ničím jiným. Užovka stromová nemá za hlavou žluté skvrny, je jednotně olivově hnědá s drobnými světlými tečkami a má slámově žluté břicho. Mláďata mají skvrny na hřbetě a žlutavé skvrny na zátylku, takže se snadno zamění za mladou užovku obojkovou.
Co říkají pověry
Užovka Aeskulapova je spojována s holí Asklépia, římského Aeskulapa, boha medicíny. Had ovinutý kolem hole je dodnes symbolem medicíny a farmacie.
Zajímavost
Kořist chytí do tlamy, ovine se kolem ní a několik minut ji dusí. U tohoto hada jsou na rozdíl od většiny hadů samci obvykle delší než samice.