
Šalvěj luční
Salvia pratensis L.
Polské lidové názvy: szałwia polna, polna salwija, granatek
Tradiční použití
Dříve se používala jako slabší náhrada šalvěje lékařské: k vyplachování při bolesti v krku, k obkladům vředů a ran, k čištění zubů. Obsahuje velmi málo silice. Sloužila také k aromatizaci piva (místo chmele) a vína a velké listy se na vsi někdy používaly místo zelí do holubců. Dnes především okrasná a medonosná rostlina. Monografie EMA neexistuje; klinické studie chybí.
Jak vypadá
Vytrvalá bylina vysoká do 60 cm (někdy 1 m). Přízemní růžice velkých, srdčitě vejčitých, silně svraštělých listů na dlouhých řapících. Přímá, čtyřhranná lodyha s několika patry přeslenů velkých, tmavě fialových květů o velikosti 2–3 cm se srpovitě prohnutým horním pyskem. Roste na suchých, slunných loukách a trávnících.
Sběr
Sbírá se: list, bylina.
Kdy: květen – červenec.
Podoba: výplach, obklad, koření (dříve do piva a vína).
Dvojníci
- šalvěj přeslenitá a šalvěj mutinská – menší květy; neškodné
- šalvěj lékařská – listy šedozelené, polokeř; neškodná
Informace mají vzdělávací charakter a popisují tradiční použití podle monografií EMA/HMPC (Evropské agentury pro léčivé přípravky a jejího výboru pro rostlinné léčivé přípravky). Nenahrazují radu lékaře ani lékárníka. Nikdy nejez rostlinu, kterou nepoznáváš na 100 %.
