
Rojovník zední
Sempervivum tectorum L.
Polské lidové názvy: rojnik, odmładzaniec
Tradiční použití
V lidovém léčitelství se čerstvé, rozmačkané listy a jejich šťáva přikládaly chladivě a stahujícně na popáleniny, kousnutí, bradavice a podrážděnou pokožku, podobně jako aloe. V Srbsku se šťáva kapala do ucha při bolesti. Laboratorní výzkumy ukazují na antibakteriální účinek a podporu hojení, klinické studie však chybí. Monografie EMA neexistuje. Podle staré tradice měla rostlina vysazená na střechách a zídkách chránit dům před bleskem.
Jak vypadá
Tlustá, sevřená růžice masitých, lysých, šedozelených listů s načervenalými špičkami a řasnatými okraji. Kolem vyrůstají na výběžcích menší růžičky. V létě ze středu růžice vyrůstá chlupatá lodyha s růžovopurpurovými hvězdicovitými květy; po odkvětu růžice odumírá.
Sběr
Sbírá se: čerstvé listy (šťáva).
Kdy: květen – září.
Podoba: obklad z čerstvého listu, šťáva z listu.
Dvojníci
- netřesk horský a netřesky (Jovibarba) – volně rostoucí v Polsku jsou přísně chráněné; nesbírat
- rozchodníky – masité listy, ale ne ve sevřených růžicích
Informace mají vzdělávací charakter a popisují tradiční použití podle monografií EMA/HMPC (Evropské agentury pro léčivé přípravky a jejího výboru pro rostlinné léčivé přípravky). Nenahrazují radu lékaře ani lékárníka. Nikdy nejez rostlinu, kterou nepoznáváš na 100 %.