
Moruše černá
Morus nigra L.
Polské lidové názvy: morwa, jagody morwowe
Tradiční použití
Plody jsou velmi šťavnaté, sladkokyselé, dělá se z nich marmeláda, sirup a tinktury. V lidovém léčitelství se moruše černá používala mimo jiné proti tasemnicím (kůra kořene). Plody obsahují antokyany (hlavně kyanidin glukosid), flavonoidy a kyselinu chlorogenovou; laboratorní a zvířecí studie popisují antioxidační účinek a výtažek se testoval například u potkanů s cukrovkou. Klinické studie a monografie EMA chybí.
Jak vypadá
Strom vysoký 10–15 m se širokou, kulovitou korunou. Listy vejčité, zašpičatělé, se srdčitou bází, hrubě pilovité, drsné a chlupaté, nikdy laločnaté. Samčí květy v jehnědách, samičí v krátkých hlávkách. Plodenství podobná ostružinám, do 2,5 cm, dozrávají ze zelených přes červená do černých. Druh citlivý na mráz; v Polsku se pěstuje zřídka.
Sběr
Sbírá se: souplodí, (dříve: list, kůra kořene).
Kdy: červenec – září.
Podoba: sirup, šťáva, marmolada/kuchyně.
Dvojníci
- moruše bílá – v Polsku častější, listy tenké, často laločnaté, plody obvykle bílé nebo růžové; také jedlé
- ostružiník – podobné plody, ale na ostnitých výhonech
Informace mají vzdělávací charakter a popisují tradiční použití podle monografií EMA/HMPC (Evropské agentury pro léčivé přípravky a jejího výboru pro rostlinné léčivé přípravky). Nenahrazují radu lékaře ani lékárníka. Nikdy nejez rostlinu, kterou nepoznáváš na 100 %.
