
Violka vonná
Viola odorata L.
Polské lidové názvy: violka březnová
Tradiční použití
V lidovém bylinkářství se květy a listy používaly při kašli, k usnadnění vykašlávání, a také při bolestech hlavy a kožních potížích. Monografie EMA neexistuje – popis vychází z tradice a přehledů, ne z klinických studií.
Jak vypadá
Nízká bylina s výběžky, listy srdčité, vroubkované, v přízemní růžici. Zjara tmavofialové (vzácněji bílé), silně vonící květy s ostruhou, na dlouhých stopkách.
Sběr
Sbírá se: květ, list.
Kdy: březen – květen.
Podoba: nálev, sirup.
Dvojníci
- Violka lesní a psí: květy bez vůně, vyrůstají z olistěné lodyhy, ne z přízemní růžice s výběžky
Informace mají vzdělávací charakter a popisují tradiční použití podle monografií EMA/HMPC (Evropské agentury pro léčivé přípravky a jejího výboru pro rostlinné léčivé přípravky). Nenahrazují radu lékaře ani lékárníka. Nikdy nejez rostlinu, kterou nepoznáváš na 100 %.