
Střemcha obecná
Prunus padus L.
Polské lidové názvy: czeremcha pospolita, trzemcha, czeremucha, śliwa kocierpka, kocierba, korcipa, kotarba, smrodynia
Tradiční použití
Bez monografie EMA. Zralé plody jsou jedlé, lehce nahořklé; sušené se na Sibiři přidávají do tinktur a pirohů. V lidovém léčitelství se kůra z mladých větviček používala jako látka svíravá, močopudná a protirevmatická. Studie jsou laboratorní a na zvířatech – klinické studie chybí.
Jak vypadá
Strom do 15 m nebo velký keř v lužních lesích a při vodách. Kůra tmavá, po rozetření nepříjemně voní po mandlích. Listy eliptické do 12 cm, jemně a ostře pilovité, se 1–2 žlázkami u báze. Bílé, silně vonící květy ve svisle visících hroznech do 15 cm. Plody černé, lesklé peckovice kolem 8 mm, sladce nahořklé.
Sběr
Sbírá se: plod (dužina), kůra.
Kdy: září – říjen.
Podoba: kuchyně (zralé plody, bez pecek), tinktura.
Dvojníci
- střemcha pozdní – listy kožovité, lesklé, kvete později; invazivní, také kyanogenní
- krušina olšová – černé plody jednotlivě v paždí listů, ne v hroznech; silně projímavá
Informace mají vzdělávací charakter a popisují tradiční použití podle monografií EMA/HMPC (Evropské agentury pro léčivé přípravky a jejího výboru pro rostlinné léčivé přípravky). Nenahrazují radu lékaře ani lékárníka. Nikdy nejez rostlinu, kterou nepoznáváš na 100 %.

