
Aloe
Aloe barbadensis Mill. (syn. A. vera), Aloe ferox Mill.
Polské lidové názvy: aloes, aloe vera, alona
Tradiční použití
Monografie HMPC (EMA, 2016) se týká sušené šťávy z listů (s aloinem) – krátkodobě při občasné zácpě jako projímadlo, podobně jako senna. Bezbarvý gel z dužiny se lidově používal zevně na drobná podráždění a popáleniny kůže.
Jak vypadá
Sukulent v růžici tlustých, masitých, zašpičatělých listů s ostnitými okraji. Uvnitř průhledný, kluzký gel; těsně pod slupkou žlutá, hořká šťáva. Květy trubkovité, žluté nebo oranžové na vysokém stonku.
Sběr
Sbírá se: zahuštěná, sušená šťáva z listů, gel z dužiny listů.
Podoba: gel místně, lek apteczny.
Dvojníci
- Agáve: podobné masité růžice, ale tvrdé, vláknité listy bez huspenovité dužiny
Informace mají vzdělávací charakter a popisují tradiční použití podle monografií EMA/HMPC (Evropské agentury pro léčivé přípravky a jejího výboru pro rostlinné léčivé přípravky). Nenahrazují radu lékaře ani lékárníka. Nikdy nejez rostlinu, kterou nepoznáváš na 100 %.