
Říše bylinkáře
Bylinkárna
Byliny, odvary a stromky. Více než 150 bylin s popisem, kdy a jak je sbírat, alchymistova dílna, staré receptury, jedovaté rostliny a bonsaje krok za krokem.
Co tu najdeš
Bylinkárna spojuje dávné bylinkářské vědění se současným výzkumem. U každé byliny píšeme, kdy ji sbírat, s čím ji lze splést a co o ní říkají staré legendy.
Ověř si sám
Bylinky jen pozorujeme, sušíme a porovnáváme. Nic nejíme ani nepijeme.
- Vlastní herbář. V tlusté knize mezi listy novin usuš listy 3 běžných rostlin ze zahrady nebo z květináče. Po 2 týdnech je nalep a popiš: název, datum, místo, jako v opravdovém herbáři. Netrhej chráněné rostliny ani v rezervaci.
- Stín, nebo slunce. Polovinu snítek máty z květináče suš ve stínu, polovinu na slunném parapetu. Po týdnu porovnej barvu: sušina ze stínu zůstane zelenější.
- Nálev a teplota. Hoď do sklenice studené a do sklenice horké vody po sáčku obyčejného černého čaje. Po 5 minutách porovnej barvu na bílém pozadí: teplo vyluhuje víc látek.
Věděl jsi, že…
- Otec herbáře. Tradice herbářů pochází z Itálie 16. století a z lékaře z Boloně Luky Ghiniho. Jeho herbář se nedochoval; nejstarší dochovaný je herbář Gherarda Cibo z roku asi 1532. Wikipedia: Herbarium
- Dvě slova na rostlinu. Linnéovo dílo „Species Plantarum“ z roku 1753 je první, které důsledně používá dvouslovná jména rostlin, například Matricaria chamomilla. Od něj se dnes počítá botanické názvosloví. Wikipedia: Species Plantarum
- Zahrada z roku 1783. Botanická zahrada Jagellonské univerzity byla založena v roce 1783; je nejstarší botanickou zahradou v Polsku. Wikipedia: Ogród Botaniczny UJ