
Křídla Jana Wnęka
Sedlácký Ikaros od Dunajce
☾ Nepotvrzeno
Tesař a řezbář z malopolské vsi měl skočit z kostelní věže na křídlech z jasanu a plátna a přeletět nad davem. Čtvrt století před Lilienthalem. Stalo se to opravdu?
Kdo: Jan Wnęk · Kdy: 1865–1869 · Kde: Odporyszów u Tarnowa
Příběh
Jan Wnęk (1828–1869) byl synem poddaných rolníků. Vyučil se tesařem a řezbářem. Pro faráře v Odporyszówě vyřezal z lipového dřeva 300 až 500 soch, které si můžeš prohlédnout dodnes.
Celé hodiny pozoroval ptáky plachtící nad loukami. Podle svědectví postavil křídla a ocas z jasanových lišt a lněného plátna napuštěného fermežem. Připínal si je pásy k tělu a třmeny u nohou ohýbal konce křídel.
Nejdřív prý létal z kopců. 19. května 1866, při poutní slavnosti, podle svědků odstartoval z podestu na věži kostela v Odporyszówě a přeletěl nad davem. Svědectví mluví o zhruba 2 kilometrech.
Podle svědectví praskl v červnu 1869 za letu pás postroje. Wnęk spadl a po několika týdnech, 10. července 1869, zemřel. Místní obyvatelé křídla spálili. Vzpomínky svědků zapsal profesor Tadeusz Seweryn až o 66 let později, kdy je ještě žijící lidé pamatovali z dětství.
Jak to mělo fungovat
- Křídla jako u ptáka: Rám z jasanu, plátno a lanka. Křídlo mělo vážit asi 8 kilogramů.
- Řízení: Pilot tlačil nohama na třmeny a pomocí lanek ohýbal konce křídel. Podobně řídili první letci na začátku 20. století.
- Start z výšky: Věž stojí na duně, dohromady asi 95 metrů nad údolím. To stačí na plachtění, pokud je křídlo dobré a vane vhodný vítr.
Vyšetřování: fakta a teorie
Doloženo
- Jan Wnęk žil v Odporyszowě a vyřezal stovky soch, které existují.
- Vzpomínky na lety byly zapsány ve 30. letech 20. století, více než 60 let po událostech.
- Křídla se nedochovala. Model v Etnografickém muzeu v Krakově je rekonstrukce z roku 1956 podle vyprávění Wnękova zetě.
Teorie
- Wnęk opravdu plachtil. Argumenty zastánců: Mnoho svědků nezávisle vyprávělo o letech. Konstrukce z vyprávění je rozumná a start z výšky mohl umožnit klouzavý let. Co říkají dokumenty: Chybí noviny, dopisy i záznamy z 60. let 19. století, které by se o tom zmiňovaly.
- Je to vesnická legenda. Argumenty zastánců: Vzpomínky z dětství po 66 letech jsou nespolehlivé. Příběh mohl vyrůst. Co říkají dokumenty: Část historiků lety neuznává právě kvůli nedostatku dobových důkazů.
- Mával křídly jako pták. Argumenty zastánců: Svědci říkali, že mával. Co říkají dokumenty: Člověk nemá dost síly na to, aby létal máváním. Nanejvýš mohl plachtit a pohyb se týkal konců křídel.
Co nevíme: Jak křídla skutečně vypadala. Kolik bylo letů a jak daleko sahaly. Jestli se v tehdejším tisku nebo ve farní kronice objevuje nějaká zmínka. Někteří životopisci tvrdí, že o něm psaly noviny v letech 1868–1869, ale neuvádějí názvy ani data.
Ověř si sám
- Letky z papíru: Slož papírové letadlo. Zadní okraj jednoho křídla lehce ohni nahoru, druhého dolů. Hoď. Letadlo zatáčí, tak jako měl Wnęk řídit konce křídel.
- Čápi v komíně: V teplý, slunečný den pozoruj čápy nebo káňata. Krouží dokola a stoupají bez mávání. Využívají teplý vzduch, na totéž spoléhal Wnęk.
- Plachtění z papíru: Pusť naplocho papír A4 a pak stejný papír složený do lehkého oblouku s přední částí zatíženou sponkou. Podívej se, který doletí dál. Tvar křídla dělá rozdíl.
Co se ví jistě
Plachtění na křídlech ze dřeva a plátna je možné, jak ukázal Lilienthal v 90. letech 19. století. Z doby Wnęka však neexistuje žádný dokument, který by jeho lety potvrzoval. Všechno vychází ze vzpomínek zapsaných po několika desetiletích.