Vstup do lesa
Stehenní kost a Eiffelova věž
Odkoukáno přírodě

Stehenní kost a Eiffelova věž

Krásný příběh se skutečným začátkem a dopsaným koncem

◐ Zkoumané

Anatom ukázal inženýrovi rozříznutou stehenní kost. Inženýr zvolal: „To je můj jeřáb!“. Vyrostla o dvacet let později z té kosti Eiffelova věž?

Kdo: Hermann von Meyer, Karl Culmann, Maurice Koechlin · Kdy: 1866–1889 · Kde: Curych, Švýcarsko, a Paříž, Francie

Zobrazit ilustrovaný příběhfotografie, animace a pokusy, které si můžeš vyzkoušet sám

Příroda a vynález

Vnitřek hlavice stehenní kosti je houbovitá síť trámečků. Řadí se podél linií, kterými probíhá tlak od tíhy těla.

Grafická statika, tedy kreslení siločar v konstrukcích, a příhradové konstrukce, které dávají velkou pevnost při malém množství materiálu.

Příběh

V 60. letech 19. století v Curychu zkoumal anatom Hermann von Meyer řezy kostí. Všiml si, že trámečky v hlavici stehenní kosti neleží chaoticky, ale tvoří oblouky, jako by je někdo navrhl.

Ukázal kresby Karlu Culmannovi, profesoru inženýrství, který právě rozvíjel grafickou statiku. Culmann v nich poznal čáry napětí, které počítal pro zakřivený jeřáb. Setkání inspirovalo chirurga Juliuse Wolffa, který prohlásil, že se kost přestavuje podle zatížení. To je dnes Wolffův zákon.

Teď je doplněn konec. Často slýcháme, že Eiffelova věž byla navržena podle stehenní kosti. Projekt skutečně nakreslil Maurice Koechlin, který v letech 1873–1877 studoval v Curychu právě u Culmanna. Mohl tedy znát příběh o kosti.

Neexistuje však žádný záznam o tom, že by Koechlin nebo Eiffel na kost mysleli. Biomimetik Julian Vincent tuto verzi nazývá pohádkou. Věž se počítala na tlak větru a její tvar vyplývá z výpočtů. Společným předkem kosti a věže je spíše stejný způsob uvažování o silách.

Jak to funguje

  1. Linie tlaku: Tíha těla tlačí na hlavici kosti shora i ze strany. Trámečky se řadí podél směrů stlačování a roztahování.
  2. Málo materiálu: Kost je uvnitř dutá a prolamovaná. Materiál je jen tam, kudy procházejí síly.
  3. Příhradová konstrukce: Eiffelova věž je také prolamovaná: železné mříže přenášejí síly a zbytek je vzduch. Proto váží méně, než naznačuje její velikost.

Vyšetřování: fakta a teorie

Doloženo

Teorie

Co nevíme: Zda Koechlin někdy viděl Meyerovy kresby kosti. Zda byl Culmannův jeřáb od začátku kreslen jako zakřivený, nebo byl později přizpůsoben kosti.

Ověř si sám

  1. Kost z vývaru: Požádej doma o přeříznutou kost z vývaru nebo od řezníka. Prohlédni si houbovitý střed lupou. Uvidíš trámečky uspořádané do oblouků.
  2. Věž z těstovin: Postav ze suchých špaget a plastelíny dvě věže stejné výšky: jednu plnou, druhou z trojúhelníků. Zjisti, která unese více mincí při menším počtu tyčinek.
  3. Brčko a papír: Srolovej list papíru do trubičky a postav na ni knihu. Pak stejný list slož naplocho a zkus totéž. Tvar dělá z papíru konstrukci.

Co se ví jistě

Setkání Meyera a Culmanna v 60. letech 19. století je dobře doloženo a dalo vzniknout Wolffovu zákonu. Koechlin skutečně byl Culmannovým žákem. Přímý vliv stehenní kosti na návrh Eiffelovy věže nedokládá žádný dokument a odborníci jej považují za dodatečný domysl.

Zdroje