
Šiška, která cítí déšť
Mrtvé šupiny, které se samy hýbou
✦ Potvrzeno
Polož šišku na radiátor a otevře se. Hoď ji do vody a zavře se. A přitom je mrtvá. Kdo jí pohybuje?
Kdo: Colin Dawson, Julian Vincent, Lakshminarayanan Mahadevan a tým z MIT · Kdy: 1997–2017 · Kde: Reading, Velká Británie a Cambridge, USA
Příroda a vynález
Šupina šišky má dvě vrstvy. Jedna od vlhkosti bobtná, druhá téměř vůbec. Když se mění vlhkost, šupina se prohýbá jako bimetalický teploměr.
Materiály a tkaniny, které samy otevírají klapky, když stoupá vlhkost, například běžecký oděv s klapkami otevírajícími se od potu.
Příběh
Šiška borovice zraje dlouho a pak musí vypustit semena do větru. Nejlépe za suchého dne, aby doletěla daleko. Proto se otevírá, když je sucho, a zavírá za deště.
V roce 1997 popsali Colin Dawson, Julian Vincent a Anne-Marie Rocca v časopise Nature, jak to funguje. Buňky zralé šišky jsou mrtvé, takže pohyb je zcela pasivní. Vytváří ho samotná stavba šupiny a jejích buněčných stěn.
V roce 2009 Lakshminarayanan Mahadevan z Harvardu zkoumal rychlost otevírání a zavírání a poté vyrobil z papíru a plastu umělý květ, který podle vlhkosti rozkvétá a zavírá se.
Tým z MIT šel v roce 2017 ještě dál. Na tenkou fólii nanesl živé bakteriální buňky, které od vlhkosti bobtnají. Z takové fólie vyrobil klapky na zádech běžeckého oděvu. Když se běžec potí, klapky se pootevřou a vpustí vzduch.
Jak to funguje
- Dvě vrstvy: Spodek šupiny má vlákna, která od vody silně bobtnají. Svrchní strana bobtná slabě.
- Prohnutí: Když jedna vrstva roste víc než druhá, celá šupina se prohne. Mokrá šupina šišku zavírá, suchá ji otvírá.
- Bez motoru: Není třeba ani proud, ani svaly. Stačí změna vlhkosti a pohyb lze opakovat stokrát.
Ověř si sám
- Šiška v misce: Hoď otevřenou šišku borovice do misky s vodou. Za hodinu bude zavřená. Vyndej ji a nech na parapetu přes den. Znovu se otevře.
- Šiška v lahvi: Zavřenou, mokrou šišku zasuň do zavařovací sklenice s úzkým hrdlem. Až oschne a otevře se, nepůjde vytáhnout. Hosté budou žasnout.
- Papírová šupina: Slep k sobě proužek papíru do tiskárny a proužek lepicí pásky. Dechni na něj nebo ho polož na vlhký hadřík. Proužek se prohne, protože papír nabobtná a páska ne.
Co se ví jistě
Mechanismus popsali Dawson, Vincent a Rocca (Nature, 1997), kvantitativně Reyssat a Mahadevan (Journal of the Royal Society Interface, 2009). Prototyp oděvu s klapkami reagujícími na pot byl popsán v Science Advances v roce 2017. Stále jde převážně o prototypy, ne o masově vyráběné oblečení.