
Szczepanikův telektroskop
Venkovský učitel, který chtěl na dálku přenášet barevný obraz
◐ Zkoumané
V roce 1897 si učitel z haličské vesnice patentoval přístroj pro přenos obrazu na dálku. Půl století před televizory v domácnostech. Mark Twain o něm psal s nadšením.
Kdo: Jan Szczepanik · Kdy: 1896–1926 · Kde: Krosno, Vídeň, Tarnów
Příběh
Jan Szczepanik (1872–1926) učil děti na vesnických školách u Krosna. Technice se učil sám, z knih a časopisů. Nahlížel do selských tkalcovských dílen a přemýšlel, jak tkalcům usnadnit práci.
V roce 1896 vymyslel, jak pomocí fotografie a elektřiny rychle připravit řídicí karty pro stav, který tká vzory. Tkalcovské vynálezy si nechal patentovat v Německu, Rakousku, Anglii a USA a průmysl je využíval od roku 1898. Připisuje se mu přes 50 vynálezů.
V roce 1897 společně se společníkem Ludwikem Kleinbergem přihlásil ve Velké Británii patent č. 5031 na telektroskop, tedy přístroj na přenos obrazů na dálku pomocí elektřiny. Dne 3. dubna 1898 o něm psal New York Times.
Mark Twain se se Szczepanikem seznámil ve Vídni a popsal ho ve dvou textech. V jednom z nich si představil svět roku 1904, v němž lidé sledují v přímém přenosu události z druhého konce Země. Zní to povědomě?
Szczepanik pracoval také na barevné fotografii, barevném filmu a neprůstřelné vestě. Zemřel v Tarnówě v roce 1926. V Polsku mu říkali polský Edison, ale mimo zemi o něm dnes málokdo slyšel.
Jak to funguje
- Obraz z bodů: Obraz je třeba rozložit na tisíce bodů a posílat je jeden po druhém. Oko je poskládá zpět, pokud se objeví dost rychle.
- Světlo na proud: Jas a barva každého bodu se převede na elektrický signál, který lze poslat drátem.
- Sladění v čase: Vysílač a přijímač musí pracovat dokonale synchronně. Szczepanik chtěl ovládat paprsek světla pohyblivými zrcátky ve dvou směrech.
Vyšetřování: fakta a teorie
Doloženo
- Britský patent č. 5031 z roku 1897 na přístroj k přenosu obrazů pomocí elektřiny.
- Popis vynálezu v New York Times 3. dubna 1898.
- Mark Twain popsal Szczepanika ve dvou textech v roce 1898.
- Szczepanikovy tkalcovské vynálezy fungovaly v továrnách od roku 1898.
Teorie
- Telektroskop fungoval, ale byl příliš drahý. Argumenty zastánců: Polské zdroje píší, že se nedostal do výroby kvůli složitosti a nákladům. Co říkají dokumenty: Chybí popis ukázky, na níž by někdo viděl přenesený obraz.
- Telektroskop existoval jen na papíře. Argumenty zastánců: Historici upozorňují, že nebyl nikdy veřejně předveden. Co říkají dokumenty: Samotný patent nedokazuje, že bylo zařízení postaveno. Rozhodly by o tom poznámky z dílny ve Vídni, pokud se dochovaly.
Co nevíme: Zda se, že vznikl alespoň jeden funkční exemplář. Jak přesně fungoval telefot, vylepšené zařízení představené na výstavě v Paříži v roce 1900.
Ověř si sám
- Tečky na obrazovce: Kápni trochu vody na displej telefonu s bílým obrazem a podívej se přes kapku jako přes lupu. Uvidíš maličké červené, zelené a modré body. Tak vypadá obraz rozložený na části.
- Obraz přes telefon: Nakresli na čtverečkovaný papír jednoduchý obrázek o 10 × 10 čtverečcích. Nadiktuj kamarádovi přes telefon, které čtverečky vybarvit, řádek po řádku. To je přenos obrazu bod po bodu, jako v telektroskopu.
- Pohyblivá knížečka: Nakresli do rohu sešitu panáčka na 20 listů, pokaždé trochu jinak. Rychle je prolistuj. Oko spojí obrázky do pohybu, a to využívá film i televize.
Co se ví jistě
Britský patent č. 5031 z roku 1897 a článek v New York Times z roku 1898 jsou fakt. Není však žádná zpráva o veřejné ukázce fungujícího telektroskopu. Myšlenka rozkládat obraz na body a sladit vysílač s přijímačem je přesně princip pozdější televize.