
Lesní internet
Mluví stromy spolu přes houby?
◐ Zkoumané
Lesnice z Kanady ukázala, že uhlík putuje pod zemí od břízy k jedli. Svět uslyšel: stromy mají internet a staré stromy-matky živí mladé. Kolik z toho víme jistě?
Kdo: Suzanne Simard · Kdy: 1997–2023 · Kde: Britská Kolumbie, Kanada
Příroda a vynález
Kořeny většiny stromů spolupracují s mykorhizními houbami. Houba dodává vodu a minerální soli a strom jí předává cukry. Vlákna jedné houby mohou dosáhnout ke kořenům několika stromů.
Zatím nejde o techniku, ale o nápad: navrhování rozptýlených sítí podle vzoru lesních propojení a lesní hospodaření, které chrání houby v půdě.
Příběh
Suzanne Simardová vyrostla v kanadských lesích, v rodině, která žila z práce v lese po celé generace. Stala se lesní výzkumnicí na Univerzitě Britské Kolumbie a začala zkoumat, co se děje pod zemí mezi stromy.
V roce 1997 popsala v časopise Nature pokus se značeným uhlíkem. Bříza a douglaska v lese si vyměňovaly uhlík, a to víc jedním směrem než druhým. Noviny tomu začaly říkat „wood wide web“, tedy lesní internet.
Potom přišly knihy a filmy o stromech-matkách, které poznávají své děti a posílají jim potravu a varování. Ten příběh dojal miliony lidí.
V roce 2023 tři vědci, mezi nimi Melanie Jonesová, spoluautorka práce z roku 1997, přezkoumali, co z toho je potvrzené. Vyšlo najevo, že důkazy o rozšířenosti takových sítí a o předávání potravy semenáčkům jsou nejednoznačné a na záměrné krmení potomstva stromy-matkami neexistují žádné publikované důkazy.
Mykorhizní houby jsou ale pro les skutečně nepostradatelné. Bez nich by většina stromů rostla špatně. Otázka nezní, jestli jsou houby důležité, ale jestli spolu stromy skrze ně záměrně komunikují.
Jak to funguje
- Výměna: Houba obepíná kořen a proniká mezi jeho buňky. Strom dává cukry, houba vodu, dusík a fosfor.
- Společná houba: Jedno podhoubí se může dotýkat kořenů několika stromů. Tak může vzniknout společná síť.
- Kdo komu dává: Značený uhlík z jednoho stromu se občas nachází v druhém. Není ale jasné, kolik z toho prošlo houbou a kolik půdou, a jestli to stromu pomáhá.
Vyšetřování: fakta a teorie
Doloženo
- Většina stromů žije v mykorhize s houbami.
- V pokusu z roku 1997 přešel značený uhlík mezi břízou a douglaskou.
- Jedno podhoubí dokáže propojit kořeny několika stromů.
Teorie
- Lesní internet. Argumenty zastánců: Uhlík, dusík a signály mohou putovat podhoubím a semenáčky poblíž starých stromů někdy rostou lépe. Co říkají dokumenty: Simard a kol. (Nature, 1997) a další práce jejího týmu.
- Přehnaný příběh. Argumenty zastánců: Výsledky z terénu se velmi liší a mají jiná možná vysvětlení. Pozitivní práce jsou citovány častěji. Co říkají dokumenty: Karst, Jones, Hoeksema (Nature Ecology and Evolution, 2023).
Co nevíme: Jak často v lese sítě podhoubí skutečně propojují mnoho stromů najednou. Jestli má přenos podhoubím význam pro přežití semenáčků v přirozeném lese. Jestli houby něco předávají ve prospěch stromů, nebo se jen starají samy o sebe.
Ověř si sám
- Houby u stromů: Na podzim si zapisuj, pod jakými stromy rostou kozáci, klouzci a muchomůrky. Kozák březový se drží břízy, klouzek borovice nebo modřínu. To jsou mykorhizní páry.
- Bílá vlákna u kořenů: Opatrně odhrň hrabanku u tenkých kořenů mladé borovice. Bílé nebo nažloutlé pláště na koncích kořínků jsou mykorhiza.
- Dva semenáčky: Zasaď dva semenáčky dubu: jeden do lesní půdy, druhý do koupené půdy ze sáčku. Po půl roce porovnej jejich růst.
Co se ví jistě
Mykorhiza a výměna látek mezi stromem a houbou jsou jisté. Společné sítě podhoubí mezi stromy existují, ale jejich dosah a význam jsou sporné. Přehledová práce z roku 2023 (Karst, Jones, Hoeksema, Nature Ecology and Evolution) nenašla žádné publikované důkazy o tom, že stromy-matky záměrně krmí své potomstvo.