Vstup do lesa
Schaubergerovy víry
Lesní vizionáři

Schaubergerovy víry

Hajný, který pozoroval pstruhy

◐ Zkoumané

Pstruh stojí v dravém potoce a nehýbe ploutvemi. Rakouský lesník usoudil, že voda ve víru skrývá sílu, kterou neznáme.

Kdo: Viktor Schauberger · Kdy: 1885–1958 · Kde: Rakousko

Zobrazit ilustrovaný příběhfotografie, animace a pokusy, které si můžeš vyzkoušet sám

Příběh

Viktor Schauberger se narodil v roce 1885 v Holzschlagu v Horním Rakousku v rodině, kde se o les starali po generace. Od dětství trávil u potoků víc času než doma. Sledoval, kde je voda studená a kde teplá a jak se stáčí za kameny.

Po první světové válce dostal práci v divokých lesích knížete Schaumburg-Lippe v údolí Steyrling. Celé hodiny pozoroval pstruhy. Ryba stála nehybně v dravém proudu a v noci, když byla voda nejstudenější, potok nesl víc a dál.

Z těchto pozorování vytvořil dřevěné žlaby pro plavení kmenů. Nebyly rovné, ale vinuly se jako horský potok, voda jimi tekla chladná a v obloucích se točila. Fungovaly tak dobře, že ho rakouský stát zaměstnal jako poradce.

Potom to bylo čím dál podivnější. Psal o implozi, živé vodě a motorech na vír. Setkal se s Hitlerem, za války stavěl stroj Repulsine, kolem něhož vyrostly legendy o létajícím disku. V roce 1958 odletěl do Texasu a pět dní po návratu do Rakouska zemřel.

Film: jeho život za 45 sekund

  1. Holzschlag, 1885: Chlapec z lesnického rodu od dětství posedává u potoků.
  2. Pstruh stojí v proudu: Ryba neplave, a přesto ji voda nestrhává. Kde bere sílu?
  3. Vír, který vtahuje: Jeho teorie imploze. Nikdo ji nikdy nepotvrdil.
  4. Rynny, 1922: Křivolaké žlaby nesou kmeny dolů údolím Steyrling. Opravdu to fungovalo.
  5. V noci voda unese víc: Splavoval dřevo v noci, když byla voda nejstudenější.
  6. Berlin, 1934: Rozhovor s Hitlerem o lesích a vodě.
  7. Repulsine: Stroj s rotujícími plechy. Že létal, je jen legenda.
  8. Teksas, 1958: Let do Ameriky za penězi na výzkum. Vrátil se zlomený.
  9. Co po něm zůstalo: Učil: nejdřív pochop přírodu, a teprve potom ji napodobuj.

Celý film na kanálu GrzyboMaps na YouTube

Jeho život

Udělej to, co Schauberger

Šest bezpečných pokusů s vodou, u každého: co je potvrzeno a co je jen jeho teorie.

Schaubergerův vír na měřicím stole

Tři pracoviště s nákresy a rozměry: malá vírová elektrárna, spirálová trubice a vejčitá nádoba proti obyčejnému válci. Ke každému vzorce, předpokládané hodnoty a měřicí list. Připravila ji umělá inteligence, takže ji ber jako výchozí bod. Možná právě ty přijdeš na to, jak to udělat doopravdy.

Jak to funguje

  1. Žlaby jako potok: Klikaté žlaby s průřezem podobným vejci, s vodou vedenou v obloucích. V zatáčkách se voda sama točila a držela kmeny uprostřed proudu. Žlaby opravdu fungovaly, popisovali je lesní inženýři.
  2. Studená voda v noci: Plavil dřevo v noci a ochlazoval vodu ve žlabech. Studená voda je o kousek hustší, ale jde o zlomek procenta. Kolik dala teplota a kolik tvar žlabu, nikdo pořádně nezměřil.
  3. Pstruh ve víru: Pstruh využívá víry za kameny a obtéká je téměř bez námahy. Biologové z Harvardu to v roce 2003 potvrdili ve výzkumu ryb ve vírech.
  4. Imploze: Podle Schaubergera měl vír vtahující vodu do středu vytvářet energii. Motory na imlozi a bezplatná energie z víru nikdy nefungovaly a odporují zákonu zachování energie.

Vyšetřování: fakta a teorie

Doloženo

Teorie

Co nevíme: Nevíme přesně, kolik z úspěchu žlabů způsobil jejich klikatý tvar a kolik studená voda a dobrá konstrukce, protože to nikdo neměřil. Nevíme ani, co přesně bylo v modelech, které zůstaly v Americe.

Ověř si sám

  1. Žlab rovný a klikatý: Ze dvou kusů okapového žlabu nebo rozříznutých lahví udělej dva skluzy: rovný a s oblouky. Pusť vodu z hadice a kousek kůry. Změř stopkami čas a spočítej, kolikrát kůra uvízne u stěny.
  2. Studená voda klesá: Do sklenice teplé vody dej kostku ledu obarvenou šťávou. Studená barevná voda stéká ke dnu v pruhu. Tak se potok skládá do vrstev, o čemž psal Schauberger.
  3. Vír v lahvích: Spoj hrdly dvě plastové lahve lepicí páskou, jednu s vodou. Obrať je a zatoč vodou dokola. S vírem se voda přelévá několikrát rychleji než bez něj.
  4. Čajový paradox: Zamíchej čaj s lístky a pozoruj. Lístky se shromažďují uprostřed dna, ne u stěn. Stejný pohyb vody popsal Albert Einstein v roce 1926, když vysvětloval, proč řeky vytvářejí meandry.
  5. Řeka na podnose: Na podnose s vlhkým pískem vyhrab přímé koryto a vedle něj klikaté. Oba je polej konví. Podívej se, kde voda podemílá břeh a kde ukládá písek.
  6. Pstruh za kamenem: U mělkého potoka, s dospělým, polož na vodu lísteček hned za kámen. Uvidíš, jak se točí ve víru. Právě tam odpočívá pstruh.

Co se ví jistě

Potvrzeno: Schaubergerovy plavicí žlaby fungovaly a největší z nich, v Neuberg an der Mürz, pracoval ještě po válce. Pstruzi opravdu šetří síly ve vírech za kameny, což biologové změřili v roce 2003. Nepotvrzeno: imploze, bezplatná energie z víru, „živá voda“ a létající disk. Nikdo nikdy neukázal fungující motor na vír a fyzika říká, že vír vydá jen tolik energie, kolik nese proudící voda.

Zdroje