
Schaubergerovy víry
Hajný, který pozoroval pstruhy
◐ Zkoumané
Pstruh stojí v dravém potoce a nehýbe ploutvemi. Rakouský lesník usoudil, že voda ve víru skrývá sílu, kterou neznáme.
Kdo: Viktor Schauberger · Kdy: 1885–1958 · Kde: Rakousko
Příběh
Viktor Schauberger se narodil v roce 1885 v Holzschlagu v Horním Rakousku v rodině, kde se o les starali po generace. Od dětství trávil u potoků víc času než doma. Sledoval, kde je voda studená a kde teplá a jak se stáčí za kameny.
Po první světové válce dostal práci v divokých lesích knížete Schaumburg-Lippe v údolí Steyrling. Celé hodiny pozoroval pstruhy. Ryba stála nehybně v dravém proudu a v noci, když byla voda nejstudenější, potok nesl víc a dál.
Z těchto pozorování vytvořil dřevěné žlaby pro plavení kmenů. Nebyly rovné, ale vinuly se jako horský potok, voda jimi tekla chladná a v obloucích se točila. Fungovaly tak dobře, že ho rakouský stát zaměstnal jako poradce.
Potom to bylo čím dál podivnější. Psal o implozi, živé vodě a motorech na vír. Setkal se s Hitlerem, za války stavěl stroj Repulsine, kolem něhož vyrostly legendy o létajícím disku. V roce 1958 odletěl do Texasu a pět dní po návratu do Rakouska zemřel.
Film: jeho život za 45 sekund
- Holzschlag, 1885: Chlapec z lesnického rodu od dětství posedává u potoků.
- Pstruh stojí v proudu: Ryba neplave, a přesto ji voda nestrhává. Kde bere sílu?
- Vír, který vtahuje: Jeho teorie imploze. Nikdo ji nikdy nepotvrdil.
- Rynny, 1922: Křivolaké žlaby nesou kmeny dolů údolím Steyrling. Opravdu to fungovalo.
- V noci voda unese víc: Splavoval dřevo v noci, když byla voda nejstudenější.
- Berlin, 1934: Rozhovor s Hitlerem o lesích a vodě.
- Repulsine: Stroj s rotujícími plechy. Že létal, je jen legenda.
- Teksas, 1958: Let do Ameriky za penězi na výzkum. Vrátil se zlomený.
- Co po něm zůstalo: Učil: nejdřív pochop přírodu, a teprve potom ji napodobuj.
Jeho život
- 1885, Holzschlag: Narodil se 30. června v Horním Rakousku, nedaleko české hranice, v lesnické rodině.
- 1904, Lesník: Složil lesnickou zkoušku. Raději pozoroval les, než aby o něm četl v učebnicích.
- 1914–1918, Válka: Bojoval v první světové válce a pak se vrátil do hor.
- od 1920, Údolí Steyrling: Pracoval v lesích knížete Schaumburg-Lippe. Tady pozoroval pstruhy a v roce 1922 postavil první žlaby.
- 1926–1930, Poradce státu: Rakousko ho zaměstnalo na plavicích žlabech, největší vznikl v Neuberg an der Mürz.
- 1933–1934, Kniha a Berlín: Vydal knihu „Naše nesmyslná práce“ a o rok později se setkal s Hitlerem.
- 1939–1945, Válka a Repulsine: Pracoval na strojích na bázi víru. Na konci války na jeho projektech pracovali vězni z Mauthausenu.
- 1958, Texas a Linec: Odletěl se synem do Texasu. Pět dní po návratu, 25. září, zemřel v Linci.
Udělej to, co Schauberger
Šest bezpečných pokusů s vodou, u každého: co je potvrzeno a co je jen jeho teorie.
Schaubergerův vír na měřicím stole
Tři pracoviště s nákresy a rozměry: malá vírová elektrárna, spirálová trubice a vejčitá nádoba proti obyčejnému válci. Ke každému vzorce, předpokládané hodnoty a měřicí list. Připravila ji umělá inteligence, takže ji ber jako výchozí bod. Možná právě ty přijdeš na to, jak to udělat doopravdy.
Jak to funguje
- Žlaby jako potok: Klikaté žlaby s průřezem podobným vejci, s vodou vedenou v obloucích. V zatáčkách se voda sama točila a držela kmeny uprostřed proudu. Žlaby opravdu fungovaly, popisovali je lesní inženýři.
- Studená voda v noci: Plavil dřevo v noci a ochlazoval vodu ve žlabech. Studená voda je o kousek hustší, ale jde o zlomek procenta. Kolik dala teplota a kolik tvar žlabu, nikdo pořádně nezměřil.
- Pstruh ve víru: Pstruh využívá víry za kameny a obtéká je téměř bez námahy. Biologové z Harvardu to v roce 2003 potvrdili ve výzkumu ryb ve vírech.
- Imploze: Podle Schaubergera měl vír vtahující vodu do středu vytvářet energii. Motory na imlozi a bezplatná energie z víru nikdy nefungovaly a odporují zákonu zachování energie.
Vyšetřování: fakta a teorie
Doloženo
- Žlaby ve Steyrlingu: Ve dvacátých letech postavil v údolí Steyrling žlaby, kterými se plavilo dřevo z hor. Podle nadace nesoucí jeho jméno se náklady na plavení mnohonásobně snížily.
- Žlab v Neubergu: Ve druhé polovině dvacátých let vznikl velký žlab v Neuberg an der Mürz ve Štýrsku. Fungoval ještě v padesátých letech a kolem roku 1930 o něm natočili film.
- Kniha a Berlín: V roce 1933 vydal knihu „Unsere sinnlose Arbeit“ (Naše nesmyslná práce). V roce 1934 se setkal s Hitlerem a mluvil s ním o lesích a vodě.
- Vězni z Mauthausenu: Na konci války, kolem roku 1944, museli na jeho projektech pracovat vězni koncentračního tábora Mauthausen, hlavně inženýři a technici.
- Teksas, 1958: Odjel se synem Walterem do Texasu na pozvání Američanů, kteří slíbili peníze na výzkum. Vrátil se a zemřel v Linci 25. září 1958, pět dní po návratu.
Teorie
- Teorie: Repulsine létala. Argumenty zastánců: Po válce se vyprávělo, že plochý přístroj s rotujícími plechy se vznesl do vzduchu a narazil do stropu haly. Takové zprávy se připisují samotnému Schaubergerovi a jeho okolí. Co říkají dokumenty: Neexistuje žádná fotografie, dokument ani důvěryhodný svědek letu. Stroj existoval, ale nic nenasvědčuje tomu, že někdy létal.
- Teorie: energie z imploze. Argumenty zastánců: Schauberger tvrdil, že vír vtahující vodu dovnitř vytváří sílu, kterou neznáme, a že na tomto principu lze sestrojit motor bez paliva. Co říkají dokumenty: Už více než 60 let nikdo nepředvedl fungující implozní motor. Vír ve vodě dobře popisuje běžná mechanika tekutin a vírové minielektrárny dávají tolik proudu, kolik vody spadne, ani o trochu víc.
- Teorie: vynálezy převzali Američané. Argumenty zastánců: V roce 1945 Američané zabavili jeho modely a poznámky a v roce 1958 v Texasu podepsal smlouvu v angličtině, jazyce, který neznal. Rodina tvrdí, že se v ní vzdal práv na svůj výzkum. Co říkají dokumenty: Zabavení poznámek v roce 1945 a smlouva z roku 1958 jsou fakta. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by někdo z jeho papírů postavil fungující stroj.
Co nevíme: Nevíme přesně, kolik z úspěchu žlabů způsobil jejich klikatý tvar a kolik studená voda a dobrá konstrukce, protože to nikdo neměřil. Nevíme ani, co přesně bylo v modelech, které zůstaly v Americe.
Ověř si sám
- Žlab rovný a klikatý: Ze dvou kusů okapového žlabu nebo rozříznutých lahví udělej dva skluzy: rovný a s oblouky. Pusť vodu z hadice a kousek kůry. Změř stopkami čas a spočítej, kolikrát kůra uvízne u stěny.
- Studená voda klesá: Do sklenice teplé vody dej kostku ledu obarvenou šťávou. Studená barevná voda stéká ke dnu v pruhu. Tak se potok skládá do vrstev, o čemž psal Schauberger.
- Vír v lahvích: Spoj hrdly dvě plastové lahve lepicí páskou, jednu s vodou. Obrať je a zatoč vodou dokola. S vírem se voda přelévá několikrát rychleji než bez něj.
- Čajový paradox: Zamíchej čaj s lístky a pozoruj. Lístky se shromažďují uprostřed dna, ne u stěn. Stejný pohyb vody popsal Albert Einstein v roce 1926, když vysvětloval, proč řeky vytvářejí meandry.
- Řeka na podnose: Na podnose s vlhkým pískem vyhrab přímé koryto a vedle něj klikaté. Oba je polej konví. Podívej se, kde voda podemílá břeh a kde ukládá písek.
- Pstruh za kamenem: U mělkého potoka, s dospělým, polož na vodu lísteček hned za kámen. Uvidíš, jak se točí ve víru. Právě tam odpočívá pstruh.
Co se ví jistě
Potvrzeno: Schaubergerovy plavicí žlaby fungovaly a největší z nich, v Neuberg an der Mürz, pracoval ještě po válce. Pstruzi opravdu šetří síly ve vírech za kameny, což biologové změřili v roce 2003. Nepotvrzeno: imploze, bezplatná energie z víru, „živá voda“ a létající disk. Nikdo nikdy neukázal fungující motor na vír a fyzika říká, že vír vydá jen tolik energie, kolik nese proudící voda.