
Suchý zip
Lopuch, pes a švýcarský inženýr
✦ Potvrzeno
Po procházce se psem vybíral ze srsti bodlavé kuličky. Místo aby se zlobil, položil je pod mikroskop.
Kdo: George de Mestral · Kdy: 1941–1955 · Kde: Alpy, Švýcarsko
Příroda a vynález
Květní hlavice lopuchu mají stovky pružných háčků. Zachytávají se na srsti zvířat a roznášejí tak semena daleko od mateřské rostliny.
Pásek ze dvou částí: na jedné tuhé háčky, na druhé měkké poutka. Dnes zapíná boty, bundy i skafandry astronautů.
Příběh
Na podzim roku 1941 se švýcarský inženýr George de Mestral vrátil z lovu v Alpách. Jeho pes i kalhoty byly oblepené bodlavými kuličkami lopuchu.
Pod mikroskopem uviděl, že každý trn končí drobným háčkem, který zachytí každé poutko vlákna. Napadlo ho: když se příroda zapíná tak pevně, proč ne lidé?
Téměř deset let hledal materiál, který vydrží tisíce zapnutí. Povedlo se to až s nylonem. Název vymyslel z francouzských slov velours (samet) a crochet (háček).
Jak to funguje
- Háčky: Na jednom pásku stojí tisíce tuhých, zahnutých háčků jako trny lopuchu.
- Poutka: Na druhém pásku je měkký, spletený chmýří z poutek jako psí srst.
- Zapnutí: Po přitlačení každý háček zachytí poutko. Jeden drží slabě, ale tisíce společně drží pevně.
Ověř si sám
- Nasbírej lopuchy: Na podzim utrhni několik suchých hlaviček lopuchu a prohlédni si je lupou. Každý trn končí drobným háčkem.
- Vlna, nebo bavlna: Hoď lopuch na vlněný svetr a na hladké tričko. Spočítej, kolik sekund se drží na každé látce.
- Porovnej se suchým zipem z obchodu: Prohlédni si lupou zapínání bundy. Na jedné straně jsou háčky, na druhé poutka, přesně jako u lopuchu a psí srsti.
Co se ví jistě
Je to jeden z nejslavnějších příkladů biomimetiky, tedy kopírování řešení přírody. Švýcarský patent pochází z roku 1951, americký z roku 1955. Suchý zip létal na misích Apollo.