
Hradby Sacsayhuamánu
Kameny přisazené tak, že mezi ně nevejde ani ostří nože
◐ Zkoumané
Nad Cuzcem stojí zdi z bloků vážících přes sto tun. Každý mnohoúhelníkový kámen pasuje na sousedy jako dílek skládačky. Lidé se po staletí ptají, jak to udělali bez železa a kola.
Kdo: Stavitelé Inků · Kdy: 15.–16. století · Kde: Cuzco, Peru
Příběh
Sacsayhuamán je pevnost a obřadní místo nad hlavním městem Inků. Tři terasovité zdi se vlní cik-cak v délce asi 400 m a jsou vysoké asi 6 m. Nejtěžší blok váží podle různých odhadů od 128 do téměř 200 tun.
Kameny mají několik desítek hran a přesto na sebe dosedají celou plochou bez malty. Zdi jsou mírně nakloněné dovnitř a rohy zaoblené. Díky tomu přežily silná zemětřesení v Cuzcu.
Kolem vznikly legendy: o rostlinné šťávě, která měkčí kámen, o ptáku pito, který vrtá díry do skály, i o technologiích ztracených civilizací. Chemik Helmut Tributsch navrhl v roce 2017, že kameníci mohli vyhlazovat povrchy bahnem s kyselinou z bakterií, ale to je pouhá hypotéza.
Architekt Jean-Pierre Protzen z Berkeley to ověřil jednodušeji: vzal říční kamenné tloukáky a sám opracovával bloky v inckém lomu. Ukázalo se, že takto lze kameny tvarovat a přizpůsobit. Na zdech jsou vidět stopy úderů a pod nimi úlomky. Španělský kronikář Bernabé Cobo popisoval rampy, po kterých Inkové vlekli kameny.
Jak to funguje
- Tloukáky: Tvrdými říčními kameny se udeří do bloku a odbíjejí se drobné úlomky. Hrany vznikají pomalu, ale velmi přesně.
- Přiměřování: Blok se zvedne, zkontroluje se stopa dotyku se sousedem a opracují se výčnělky. Opakuje se to až do dokonalého přiléhání.
- Rampy a lana: Těžké kameny se táhly po zemních rampách na lanech a dřevěných trámech. Vyžadovalo to stovky lidí a dobrou organizaci.
Vyšetřování: fakta a teorie
Doloženo
- Zdi byly postaveny z mnohoúhelníkových bloků vápence a andezitu bez malty.
- Na kamenech jsou stopy po úderech tloukáky a pod zdmi se našly úlomky.
- Pokusy ukázaly, že pomocí tloukáků lze blok opracovat a přizpůsobit.
Teorie
- Tloukáky, rampy a trpělivost. Argumenty zastánců: Stopy po opracování, pokusy, rampy u jiných staveb a popisy kronikářů. Co říkají dokumenty: Protzen (Ñawpa Pacha, 1983) a pozdější práce.
- Měknutí kamene. Argumenty zastánců: Místní legendy o bylinách a ptáku pito a také lesklé povrchy kamenů. Co říkají dokumenty: Tributschova hypotéza (2017), bez experimentálního potvrzení.
- Ztracená civilizace. Argumenty zastánců: Velikost a přesnost se zdají být na lidi bez železa příliš velké. Co říkají dokumenty: Žádné. Stopy po práci nástrojů a historické prameny ukazují na Inky.
Co nevíme: Jak přesně dlouho stavba trvala a kolik lidí na ní pracovalo. Jak přesně se největší bloky zvedaly na vyšší terasy.
Ověř si sám
- Přizpůsob brambory: Nakrájej dvě syrové brambory na nepravidelné kusy. Jednu stěnu natři tabulovou křídou, přilož ji k druhé a zelinářským nožíkem seškrábej místa, kde zůstala stopa. Opakuj, dokud k sobě nepřilehnou celou stěnou.
- Zeď bez malty: Ze zahradních plochých kamenů postav zídku vysokou 30 cm bez jakéhokoli lepidla. Stěny mírně nakloň dovnitř a zatřes stolem. Porovnej se zídkou se svislými stěnami.
- Kolik váží blok: Vápenec váží asi 2,7 tuny na metr krychlový. Spočítej, kolik by vážil kámen velký jako tvůj pokoj.
Co se ví jistě
Metoda opracování tloukáky je potvrzena pokusy (Protzen, 1983) a stopami na kamenech. Stopy ramp jsou vidět u jiných inckých staveb. Teorie měkčení kamene nemá potvrzení a lesk některých povrchů lze vysvětlit usazeninou kalcitu.
Proč zmizelo: Inkové neznali abecední písmo a Španělé po dobytí rozebrali velkou část pevnosti na stavební materiál. Znalosti kamenických mistrů nebyly zapsány.