
Magnetofon Nagra
Student z Lausanne, kterého poslouchal celý Hollywood
✦ Potvrzeno
Student fyziky sestrojil doma přenosný magnetofon. Jeho název znamená polsky „nahraje“. Půl století se jím nahrávaly filmy, rozhovory a zvuky z celého světa.
Kdo: Stefan Kudelski · Kdy: 1951–2013 · Kde: Lausanne, Švýcarsko
Příběh
Stefan Kudelski (1929–2013) se narodil ve Varšavě. V roce 1939 rodina utekla přes Rumunsko a Maďarsko do Francie a poté do Švýcarska. Jeho kmotrem byl varšavský primátor Stefan Starzyński.
Na polytechnice v Lausanne byly laboratoře špatně vybavené, a proto Kudelski pracoval v domácí dílně. V roce 1951 sestrojil prototyp přenosného magnetofonu a o rok později s ním vyhrál soutěž nahrávek v Lausanne.
Pojmenoval ho Nagra, což polsky znamená „nahraje“. Tranzistorová Nagra III z roku 1957 byla lehká, spolehlivá a běžela na baterie. Stala se základním magnetofonem reportérů a filmařských štábů po celém světě.
Kudelski získal od americké Filmové akademie čtyři ocenění, mezi nimi dva technické Oscary. Jeho firma funguje dodnes. V 80. letech zaměstnal dalšího zapomenutého polského génia, Jacka Karpińského.
Jak to funguje
- Páska: Plastová páska potažená drobnými částicemi oxidu železa se posouvá pod hlavou.
- Hlava: Proud z mikrofonu mění magnetické pole v hlavě. Částice na pásce se podle tohoto pole seřadí a zapamatují si zvuk.
- Rovnoměrná rychlost: Tajemství Nagry je velmi rovnoměrný posuv pásky a pevná mechanika. Zvuk k filmu se musel dokonale shodovat s obrazem.
Ověř si sám
- Rychleji a pomaleji: Nahraj svůj hlas diktafonem v telefonu a přehraj ho rychlostí 0,5 a 2. Proto musí magnetofon posouvat pásku naprosto rovnoměrně.
- Magnet a kancelářské sponky: Posouvej magnet pod papírem, na kterém leží sponky. Seřadí se podle pole. Částice na pásce se chovají podobně.
- Zvuky do filmu: Natoč telefonem krátké video bez zvuku a pak k němu zvlášť dodělej kroky, dveře a déšť. Tak pracovali zvukaři s Nagrou.
Co se ví jistě
Nagry jsou dobře zdokumentovaným technickým úspěchem: ceny Filmové akademie z let 1965, 1977, 1978 a 1990 a čestný doktorát polytechniky v Lausanne.