
Železný sloup v Dillí
Přes 1600 let na dešti a skoro bez rzi
✦ Potvrzeno
Nech hřebík na dešti a za rok bude rezavý. V Dillí stojí železný sloup vysoký přes sedm metrů, který už šestnáct století téměř nerezaví.
Kdo: Kováři z doby krále Čandragupty II. · Kdy: ok. 400 n.e. · Kde: Dillí, Indie
Příběh
Sloup je vysoký 7,21 m, má průměr asi 41 cm a váží přes šest tun. Nápis v sanskrtu mluví o králi Čandrovi, ztotožňovaném s Čandraguptou II. z dynastie Guptů, který vládl kolem let 375–415.
Původně stál jinde, pravděpodobně u jeskyní Udajagiri. V 11. století byl přenesen do Dillí. Dnes stojí na nádvoří mešity v komplexu Kutub Minar, zapsaném na seznam UNESCO.
Sloup byl vykován za tepla svařováním kusů železa. To je velký výkon: kováři museli ručně spojit mnoho bloků v jeden sloup o hmotnosti několika tun.
Po léta kolovaly teorie o kovu z vesmíru a ztracené technice. Odpověď přinesl metalurg R. Balasubramaniam z Kánpuru. Železo sloupu obsahuje hodně fosforu a drobných částeček strusky. Díky nim se na povrchu tvoří tenká, těsná vrstva, která zastavuje další rezivění.
Jak to funguje
- Fosfor: Staří kováři do pece nepřidávali vápno a dřevěné uhlí z některých rostlin bylo bohaté na fosfor. Železo ho obsahuje průměrně 0,25 %, několikrát více než dnešní.
- Struska: Drobné vměstky strusky a oxidů v kovu na začátku urychlují korozi, ale také stahují fosfor pod rez.
- Štít: Časem pod rzí vzniká vrstva fosforečnanu železa. Klima Dillí se suchým a vlhkým obdobím jí pomáhá zhoustnout. Vrstva uzavírá kov před kyslíkem.
Ověř si sám
- Závod hřebíků: Polož tři obyčejné hřebíky na talířky: jeden suchý, jeden ve vodě z kohoutku a jeden ve slané vodě. Každý den je vyfoť a porovnej, který rezaví nejrychleji.
- Sucho a mokro: Dva hřebíky nech na parapetu. Jeden každý den navlhči, druhý jednou týdně. Po měsíci porovnej rez.
- Ochranná vrstva: Jeden hřebík potři jedlým olejem, druhý nech bez ničeho a oba polož na mokrý papírový ubrousek. Olej, stejně jako vrstva na sloupu, odděluje kyslík a vodu.
Co se ví jistě
Odolnost sloupu proti korozi byla vysvětlena zkoumáním složení a ochranné vrstvy (R. Balasubramaniam, Current Science). Klíčové jsou fosfor, vměstky strusky a suché klima.
Proč zmizelo: Kováři svou metodu nezapsali. Moderní hutnictví z železa záměrně odstraňuje fosfor, protože při kování a svařování dělá ocel křehkou, takže způsob, který chránil sloup, vyšel z užívání.