Vstup do lesa
Vitruviův hodometr
Geniální starověk

Vitruviův hodometr

Počítadlo kilometrů z kamínků

✦ Potvrzeno

Každou míli spadl do schránky jeden kamínek. Na konci cesty stačilo je spočítat. Tak Římané měřili cesty.

Kdo: Vitruvius (popis), možná Archimédés · Kdy: 1. století př. n. l. · Kde: Řím

Zobrazit ilustrovaný příběhfotografie, animace a pokusy, které si můžeš vyzkoušet sám

Příběh

Římané stavěli tisíce kilometrů cest a podél nich stavěli milníky. Potřebovali způsob, jak přesně změřit vzdálenost.

Vitruvius popsal vůz s koly o průměru 4 římských stop, tedy asi 1,2 metru. Takové kolo se otočí 400krát na jedné římské míli. Při každém otočení posunul kolík na ose o jeden zub kolo se 400 zuby.

Po úplném otočení velkého kola, tedy po jedné míli, vypadl otvorem do schránky jeden kamínek. Podobné zařízení popsal také Héron Alexandrijský. Někteří spojují nápad s Archimédem, ale pro to nejsou žádné důkazy.

Leonardo da Vinci se pokusil sestrojit hodometr podle Vitruvia, ale nepodařilo se mu to. Teprve v roce 1981 vyrobil inženýr André Sleeswyk funkční kopii se zuby ve tvaru trojúhelníků, jako v mechanismu z Antikythéry.

Jak to funguje

  1. Kolo počítá: Známý obvod kola krát počet otáček dává ujetou vzdálenost.
  2. Převod 400 ku 1: Kolík na ose posune velké kolo o jeden zub na otáčku. Teprve 400 otáček je jedno celé otočení velkého kola.
  3. Kamínek na míli: Velké kolo má otvory s kamínky. Když se otvor ocitne nad trubičkou, kamínek spadne do schránky s hlasitým cinknutím.

Ověř si sám

  1. Obvod kola: Změř krejčovským metrem obvod kola svého kola. Na pneumatiku nalep kousek pásky a spočítej otáčky na cestě do obchodu. Vynásob a porovnej s mapou v telefonu.
  2. Počítadlo z fazolek: Při procházce přendej každých 100 kroků jednu fazolku z levé kapsy do pravé. Doma fazolky spočítej a změř svůj krok. Máš římský hodometr.
  3. Ozubené kolo z kartonu: Vystřihni z kartonu dvě kola, jedno se 4 a druhé s 12 zuby. Kolik otáček malého kola dá jednu otáčku velkého? Tak funguje převod.

Co se ví jistě

Vitruviův popis se dochoval ve spisu O architektuře. Sleeswykova kopie z roku 1981 fungovala. Není známo, zda se hodometry ve starověku stavěly často, ale přesné vzdálenosti, které měřili Římané a dřívější Řekové, naznačují, že nějaké přístroje měli.

Zdroje