
Řecký oheň
Plamen, který hořel na vodě
◐ Zkoumané
Byzantské lodě chrlily oheň, který voda neuhasila. Recept byl státním tajemstvím a zanikl spolu s císařstvím.
Kdo: Kallinikos z Héliopole · Kdy: ok. 672 · Kde: Konstantinopol
Příběh
Kolem roku 672 přišel do Konstantinopole architekt Kallinikos, uprchlík ze Sýrie. Přinesl s sebou recept na tekutý oheň.
Byzantinci ho vrhali z bronzových sifonů na přídích lodí. Hořel na hladině moře a šířil hrůzu. Pomohl ubránit město při arabských obléháních v letech 674–678 a 717–718.
Recept znalo jen několik rodin a císař zakázal prozradit ho cizincům. Časem se ztratil a dodnes nikdo neví, jaké bylo jeho přesné složení.
Jak to funguje
- Palivo: Nejspíš ropa od Černého moře, možná s borovicovou pryskyřicí, která kapalinu zahušťovala.
- Sifon: Kapalina se ohřívala v uzavřené nádobě a pumpou se vytlačovala bronzovou trubicí jako z plamenometu.
- Na vodě: Ropa je lehčí než voda, takže hořela na vlnách. Uhasit ji prý dokázal jen písek, ocet nebo moč.
Ověř si sám
- Olej na vodě: Nalej do sklenice vodu a na ni lžíci oleje, bez jakéhokoli ohně. Olej zůstane nahoře, proto hořící ropu nejde uhasit vodou.
- Čti kroniky: Byzantské kroniky popisují sifony, trubice a oheň hořící na moři. Vypiš všechny podrobnosti, které najdeš, a porovnej je s verzemi historiků.
- Mapa ropy: Najdi na mapě přirozené úniky ropy u Černého a Kaspického moře. Byzanc k nim měla blíž, než si myslíš.
Co se ví jistě
Ta zbraň určitě existovala, potvrzují to byzantské i arabské kroniky. Sporné je její složení. Historici nejčastěji sázejí na ropu s pryskyřicí, ale důkaz chybí.
Proč zmizelo: Tajemství bylo střeženo tak dobře, že zaniklo spolu s lidmi, kteří je znali.