Vstup do lesa
Brouk, který pije mlhu
Odkoukáno přírodě

Brouk, který pije mlhu

Pouštní brouk z Namibu a sítě lovící vodu ze vzduchu

◐ Zkoumané

Na jedné z nejsušších pouští světa prší jen zřídka, ale k ránu se od oceánu přižene mlha. Jeden černý brouk se postaví na hlavu a pije ji ze svých vlastních zad.

Kdo: Andrew Parker, Chris Lawrence · Kdy: 2001–2010 · Kde: Poušť Namib, Namibie

Zobrazit ilustrovaný příběhfotografie, animace a pokusy, které si můžeš vyzkoušet sám

Příroda a vynález

Brouci z Namibu za úsvitu vylezou na hřbet duny, postaví se zády k větru a zvednou zadeček. Mlha se usazuje na krovkách a kapky jim stékají přímo do tlamičky.

Sítě na zachytávání mlhy v Chile, Peru a Maroku a materiály se skvrnami, které střídavě přitahují a odpuzují vodu.

Příběh

Poušť Namib se táhne podél Atlantiku. Studený mořský proud způsobuje, že tam skoro neprší, ale mnohá rána začínají hustou mlhou od oceánu.

V roce 2001 popsali Andrew Parker a Chris Lawrence v časopise Nature brouka rodu Stenocara. Jeho hřbet pokrývají hrbolky, jejichž vrcholky jsou hladké a přitahují vodu, zatímco údolí mezi nimi jsou voskovitá a vodu odpuzují. Kapky rostou na vrcholcích a pak se po vosku skutálejí k tlamičce.

Nápad obletěl svět. Laboratoře začaly vyrábět povrchy se skvrnami přitahujícími a odpuzujícími vodu a designéři kreslili věže a stany zachycující mlhu.

Jenže v roce 2010 švédští badatelé Thomas Nørgaard a Marie Dacke prověřili několik druhů. Ukázalo se, že na hlavu se staví hlavně hladký brouk Onymacris unguicularis, zatímco Stenocara to nedělá. Krovky všech zkoumaných druhů byly celé vodoodpudivé. Nejdůležitější se ukázal postoj, ne hrbolky.

Sítě na zachytávání mlhy opravdu fungují, ale vznikly nezávisle na brouku. V Chile a Maroku zásobují vesnici pitnou vodou z mlhy.

Jak to funguje

  1. Postoj: Brouk stojí na hřbetu duny se zadečkem zvednutým proti větru. Mlha na něj vane sama.
  2. Kapka roste: Drobné kapičky mlhy se na krovkách spojují v stále větší kapky.
  3. Stékání: Těžká kapka stéká po nakloněných zádech do tlamičky. Síť na mlhu funguje stejně: kapky se shromažďují na vláknech a stékají do žlábku.

Vyšetřování: fakta a teorie

Doloženo

Teorie

Co nevíme: Zda ve volné přírodě využívá Stenocara mlhu i jinak než stáním na hlavě. Jak moc stavba krovek pomáhá, když je mlha velmi řídká.

Ověř si sám

  1. Mlha z rozprašovače: Zavěs na tyčku kousek jemné síťoviny nebo záclony a z boku ji ostřikuj mlhou z rozprašovače na květiny. Podstav talířek a změř, kolik vody steče za pět minut.
  2. Voskové skvrny: Natři svíčkou polovinu čtvrtky z technického bloku (nezapaluj ji). Postřikuj čtvrtku mlhou. Na voskové části jsou kapky kulaté a skutálejí se, na čisté vsáknou.
  3. Ranní rosa: Brzy ráno polož na trávu plastovou tácek, nakloněný. Po hodině zkontroluj, jestli se na dně nasbírala voda z rosy.

Co se ví jistě

Pití mlhy brouky z Namibu je jisté, potvrzené pozorováním. Teorie, že Stenocara má zvláštní hrbolky přitahující vodu (Nature, 2001), byla zpochybněna výzkumem z roku 2010: rozhoduje postoj a krovky byly vodoodpudivé.

Zdroje