Vstup do lesa
V klidu

Podpora při psychedelické krizi

Průvodce první psychologickou pomocí pro doprovázející osoby

Někdo vedle tebe prožívá velmi těžký okamžik po halucinogenních houbách nebo jiné psychedelické látce: bojí se, pláče, neví, kde je. Nejvíc můžeš udělat klidnou, laskavou přítomností. Tento průvodce, vycházející ze zkušeností organizací zaměřených na snižování rizik a z vědeckých výzkumů, ti krok za krokem ukáže, jak pomoci a kdy přivolat záchranáře.

Nejdřív zjisti, jestli není třeba volat 112

Klidný rozhovor pomáhá při strachu a panice, ale nenahradí záchranáře, když je ohroženo zdraví nebo život. Pokud vidíš kterýkoli z těchto příznaků, volej hned:

Nereaguje, nedá se s ní navázat kontakt

Pokud dýchá, polož ji do stabilizované polohy na boku a neodcházej.

Má křeče

Má potíže s dýcháním

Stěžuje si na bolest na hrudi, srdce bije velmi rychle nebo nepravidelně

Je velmi rozpálená, má ztuhlé svaly nebo je zmatená

Může ublížit sobě nebo druhým

Kombinovala látky, např. s alkoholem, léky nebo jinými drogami

Mohla sníst jinou houbu, než si myslela

Zvracení a průjem, které začnou až po několika až několika desítkách hodin (obvykle 6–24 h), nejsou způsobeny psilocybinem, ale jde o možnou smrtelnou otravu, např. muchomůrkou zelenou. Jeďte do nemocnice, i když příznaky na chvíli ustoupí.

Upadla, uhodila se do hlavy nebo je zraněná

Máš pochybnosti

Dispečer linky 112 ti pomůže situaci posoudit. Raději zavolej jednou víc než jednou míň.

Čtyři zásady péče

Dobrovolníci Zendo Project už léta pomáhají lidem v těžkých zážitcích na festivalech. Jejich přístup stojí na čtyřech jednoduchých zásadách.

Bezpečné místo

Doprovoď osobu na klidné, chráněné místo, daleko od davu, hlasité hudby, vody, ohně a silnice. Ztlum světlo, podej deku, pokud jí je zima.

Buď poblíž, neveď

Nemusíš nic napravovat. Posaď se vedle, na dohled, a buď klidnou přítomností. Nech zážitek plynout jeho vlastní cestou.

Provázej, nepotlačuj

Nech ji mluvit o tom, co se děje. Poslouchej se zájmem, neposuzuj a nepřesvědčuj ji, že je to „nepravda“. Pocity jsou skutečné, i když obrazy nejsou.

Těžké neznamená špatné

Strach, pláč nebo smutek obvykle pominou a později bývají důležitým zážitkem. Nemusíš je zastavovat. Tvým úkolem je bezpečí a přítomnost.

Krok za krokem

  1. Nejdřív uklidni sebe Třikrát se pomalu nadechni. Tvůj klid se přenáší na druhého víc než slova.
  2. Přistup jemně Přistup zepředu, ne zezadu. Přikroč do dřepu do výšky jejích očí. Řekni, kdo jsi, a oslovuj ji jménem.
  3. Postarej se o okolí Méně lidí, méně hluku, méně světla. Deka, voda na dosah ruky. Odstraň všechno, čím by si mohla ublížit.
  4. Poslouchej Zeptej se: „Co teď cítíš?“ a nech jí čas na odpověď. Mluv krátkými, jednoduchými větami, tiše a pomalu.
  5. Dýchejte spolu Navrhni společný, klidný dech: nádech nosem, delší výdech ústy. Můžete využít dechové kolo níže.
  6. Vraťte se do těla Pomoz jí ucítit oporu: chodidla na zemi, dlaně na dece, doušek vody. Popros ji, aby pojmenovala několik věcí, které vidí, slyší a cítí hmatem.
  7. Zůstaň do konce Buď vedle, dokud se osoba úplně nevrátí k sobě. Potom odpočinek, teplo a voda. Druhý den si klidně promluvte o tom, co prožila.
Otevři průvodce v aplikacidechové kolo a situace krok za krokem

Zdroje