
Lidové bylinkářství
Znachor, šeptucha (šeptun), svěcení bylin na Nanebevzetí Panny Marie
Na vsi se do poloviny 20. století léčilo hlavně u znachorů a šeptuch, nikoli u lékařů. Spojovali byliny s modlitbou, zaříkáváním a magickými obřady. 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, se světily kytice bylin, květin a obilí, které se pak uchovávaly v domě a používaly při nemoci.
Jak jisté je toto poznání
Lidové pověry
Odkud o tom víme
Etnografie 19. a 20. století (mj. výzkumy Z. Libery a W. Piątkowského o šeptunech na Podlesí); zvyk svěcení bylin 15. srpna.
Čemu se věřilo
Věřilo se, že nemoc může mít nadpřirozenou příčinu, např. uřknutí nebo čáry, a proto se léčila také slovem. Šeptuchy z Podlaší považují svůj dar za milost od Boha, zatímco pravoslavná církev tyto praktiky pokládá za nebezpečné. Vědění se obvykle předávalo v rodině.
Kde
Všichni Slované; šeptuchy hlavně Podlaší
Zajímavost
Spojení svěcení bylin s předkřesťanskými obřady na počest bohyň je jen domněnka, částečně opřená o Długosze. Mnoho bylin lidového léčitelství je jedovatých a zaříkávání nenahrazuje léčbu.
Obraz je umělecká vize opřená o archeologii a popisy, nikoli věrná kopie.