
Štědré hody
Gody (staropolský název Vánoc), štědrý večer (ukrajinsky)
Zimní svátek slunovratu, jehož stopa přetrvala v polštině, protože Vánoce se dříve nazývaly Gody. Samotné označení „Szczodre Gody“ jako název pohanského svátku je však z velké části novodobá rekonstrukce. Mnoho štědrovečerních zvyků má ale předkřesťanské kořeny: snop obilí v jizbě, věštby, dělení se o jídlo s mrtvými a se zvířaty.
Jak jisté je toto poznání
Lidové pověry
Odkud o tom víme
Etnografie 19. a 20. století (Oskar Kolberg „Lud“, Kazimierz Moszyński „Kultura ludowa Słowian“); staropolský název „Gody“; koledničské obřady.
Čemu se věřilo
Věřilo se, že v nejdelších nocích navštěvují domy zemřelí, a proto se pro ně nechávalo jídlo. Koledníci s turoněm a kozou chodili po domech, aby hospodářům zajistili úrodu.
Kde
Všichni Slované (v Polsku: Gody)
Zajímavost
Slovo „kolęda“ není slovanské: pochází z latinského calendae, tedy prvního dne měsíce, a ke Slovanům se dostalo přes Byzanc.
Obraz je umělecká vize opřená o archeologii a popisy, nikoli věrná kopie.