
Radonica
Radunica, Radaunica, Prowody (ukr.), jarní dušičky, Navský velký den
Jarní svátek zemřelých slavený pravoslavnými v Bělorusku, na Ukrajině, v Rusku a na Podlaší. Hlavním dnem bývá obvykle úterý po Tomášově neděli, tedy 9. den po Velikonocích. Rodiny jdou na hřbitov, uklízejí a zdobí hroby a poté na nich jedí společné jídlo, o které se dělí se zemřelými.
Jak jisté je toto poznání
Lidové pověry
Odkud o tom víme
Východoslovanská etnografie 19. a 20. století; církevní obřadnost. Souvislost s předkřesťanským kultem předků je závěrem badatelů, nikoli záznamem dávného pramene.
Čemu se věřilo
Věřilo se, že v tento den přicházejí duše předků do světa živých, aby se najedly. Na hrobech se nechávala nebo zakopávala malovaná vejce, pokládal se chléb a rozléval se nápoj. U mohyl se někdy pokládaly lávky, po kterých se měly duše vracet.
Kde
Východní Slované; v Polsku pravoslavní na Podlaší
Zajímavost
Název souvisí se slovem „radost“, což se pojí s radostí ze Zmrtvýchvstání. V Bělorusku je Radonica od 90. let 20. století dnem pracovního klidu a města posilují dopravu autobusy na hřbitovy.
Obraz je umělecká vize opřená o archeologii a popisy, nikoli věrná kopie.