
Południca
Přypołudnica (lužicky), polednice (česky), žitná baba
Démon polí, který se zjevoval přesně v poledne v době žní. Popisovali ji jako vysokou ženu v bílém rouchu, někdy se srpem. Trestala ty, kdo pracovali v největším horku.
Jak jisté je toto poznání
Lidové pověry
Odkud o tom víme
Etnografie 19. a 20. století (Oskar Kolberg „Lud“, Kazimierz Moszyński „Kultura ludowa Słowian“); lužické a české záznamy.
Čemu se věřilo
V poledne se práce přerušila a odpočívalo se ve stínu. Lužičtí Srbové vyprávěli, že přypołudnica klade otázky, a kdo s ní nedokáže mluvit až do konce polední hodiny, přijde o zdraví nebo o život. Děti jí strašili, aby nechodily do obilí.
Kde
Polsko, Lužice, Čechy
Zajímavost
Za touto vírou pravděpodobně stojí úžeh, který postihoval žence pracující v nejžhavější denní dobu.
Obraz je umělecká vize opřená o archeologii a popisy, nikoli věrná kopie.