
Jarilo
Jaryła, Jarila
Postava známá z lidových obřadů, nikoli z kronik. Na jaře nebo v létě se vybíral mladík nebo se vyráběla loutka zvaná Jarilo, kterou pak vyprovázeli, pohřbívali nebo topili. Jméno se pojí se slovem „jarý“, jarní. Považovat ho za starého boha je hypotéza.
Jak jisté je toto poznání
Lidové pověry
Odkud o tom víme
Etnografické zápisy z Ruska a Běloruska z 18.–19. stol.; odsouzení „jarilových“ zábav biskupem Tichonem z Voroněže v 60. letech 18. stol. V středověkých kronikách chybí.
Čemu se věřilo
Obřad měl přispívat k úrodě a plodnosti. V Bělorusku byl zapsán zvyk, při kterém dívka nebo chlapec v bílém, s věncem, jel jako Jarilo na bílém koni.
Kde
Východní Slované (Rusko, Bělorusko)
Zajímavost
Jednou z prvních spolehlivých zmínek je odsouzení městského svátku Jarila ve Voroněži biskupem Tichonem v 18. stol., více než 700 let po křtu Rusi.
Obraz je umělecká vize opřená o archeologii a popisy, nikoli věrná kopie.