
Bannik
Łaźnik, łaziennik (bělorusky)
Duch lázně (bani) známý východním Slovanům. Představovali si ho jako starce s velkou hlavou a rozcuchanými vlasy, někdy nahého a polepeného listím z březových proutků. V lázni rodily ženy a konaly se věštby, proto platila za místo silné a zároveň nebezpečné.
Jak jisté je toto poznání
Lidové pověry
Odkud o tom víme
Ruská a běloruská etnografie 19. a 20. století; Andrzej Kempiński, „Encyklopedia mitologii ludów indoeuropejskich“ (2001); B. a A. Podgórscy, „Wielka księga demonów polskich“ (2005).
Čemu se věřilo
Bannik býval k lidem nepřátelský. Mohl opařit vařící vodou nebo udusit toho, kdo se myl v nevhodnou dobu. Poslední várka páry se nechávala pro něj a v lázni se nevěšely ikony. Nechávala se mu voda a větvičky a při stavbě nové lázně se pod práh zakopávala černá slepice.
Kde
Východní Slované (Rusko, Bělorusko)
Zajímavost
Bannik měl také předpovídat budoucnost. Člověk se postavil zády do pootevřených dveří lázně. Jemný dotek věštil štěstí, škrábnutí drápy bídu.
Obraz je umělecká vize opřená o archeologii a popisy, nikoli věrná kopie.