
Lilijice zkamenělé (trochity)
Zkamenělé pozůstatky lilijic, mořských ostnokožců
Lilijice připomínají květ na stopce, ale jsou to zvířata příbuzná ježovkám a hvězdicím. Po smrti se jejich kostra rozpadala, proto se obvykle nacházejí kotoučky stonků, zatímco celé kalichy jsou vzácné. Masová nahromadění tvoří krinoidové vápence, v Polsku v devonu a karbonu Svatokřížských hor, v triasu Slezska a okolí Krakova a v juře Tater a Pienin.
Co to je
Zkamenělé pozůstatky lilijic (Crinoidea), mořských ostnokožců; nejčastěji jednotlivé články stonků zvané trochity.
Jak poznat
- Malé kotoučky nebo válečky, často naskládané do sloupku jako hromádka mincí, s otvorem uprostřed.
- Každý článek je jeden krystal kalcitu, takže na lomu se leskne hladkými plochami štěpnosti.
- V krinoidovém vápenci jsou vidět stovky kruhových a oválných řezů články.
- Belemniti jsou doutníkovití a nskládají se z kotoučků; korálnatci mají v kalíšcích paprsčité přepážky.
Jak a kde hledat
Hledej na površích zvětralých vápenců, na haldách bývalých lomů a v říčních valounech, se svolením správce území. Trochity jsou dobře vidět po dešti, když je skála mokrá. Geologický a horní zákon (čl. 4) se nevztahuje na získávání vzorků minerálů, hornin a zkamenělin pro sběratelské, vědecké a výukové účely, pokud probíhá bez hornických prací. V přírodních rezervacích a národních parcích je sběr minerálů a zkamenělin zakázán (zákon o ochraně přírody, čl. 15). Na cizím pozemku, v lese a v lomu je potřeba souhlas vlastníka, lesní správy nebo správce.
Známá místa v Polsku
- Gogolin (woj. opolskie): Město na triasových vápencích (gogolinské souvrství); bývalé lomy jsou nečinné a mají majitele, vstup se svolením.
- Rezervace Góra Św. Anny (woj. opolskie): Geologická rezervace v bývalém lomu na vápenec a nefelinit: jen prohlížení, sběr je zakázán.
- Wietrznia, Kielce (woj. Svatokřížské vojvodství): Bývalý lom na devonské vápence, dnes rezervace: prohlížení jen z cest.
Význam a legendy
Popisovali je už v 16. století Conrad Gessner a Georgius Agricola, i když nevěděli, že jde o pozůstatky zvířat. Dřívější název článku stonku je trochit (dnes kolumnale). V Německu se články lilijic z lasturnatého vápence nazývaly penízky svatého Bonifáce nebo čarodějnické peníze; to jsou dávné pověry a přezdívky, ne fakta.
Zajímavost
Největší jurské lilijice dorůstaly 19 m; v břidlicích z Holzmadenu bylo nalezeno padesát exemplářů přirostlých k jednomu unášenému kmeni.