
Belemnit (hromový šíp)
Zkamenělé vnitřní rostrum vyhynulého hlavonožce belemnita, vytvořené z kalcitu
Střelovité hnědé „prsty“ jsou nejčastější zkameněliny v Polsku. Najdeš je v křídě v Mielniku, v opukách nad Vislou a v ledovcových štěrcích na severu.
Co to je
Zkamenělé vnitřní rostrum vyhynulého hlavonožce belemnita, vytvořené z kalcitu; jura a křída.
Jak poznat
- Tvar střely nebo doutníku, délka několik až několik desítek cm.
- Hnědý, prosvítající; na řezu radiální vlákna kalcitu a kanálek uprostřed.
- Měkký: dá se rýt nožem, v octu šumí.
- Úlomky pazourku jsou tvrdší a nemají paprsčitou stavbu.
Jak a kde hledat
Hledej na haldách křídy a v glaciálních štěrkovnách, také na plážích. Pro belemnity neplatí žádné zvláštní předpisy, platí obecná pravidla. Geologický a hornický zákon (čl. 4) se nevztahuje na získávání vzorků minerálů, hornin a zkamenělin pro sběratelské, vědecké a výukové účely, pokud probíhá bez důlních prací. V přírodních rezervacích a národních parcích je sbírání minerálů a zkamenělin zakázáno (zákon o ochraně přírody, čl. 15). Na cizím pozemku, v lese a v lomu je potřeba souhlas vlastníka, lesní správy nebo správce.
Známá místa v Polsku
- Mielnik nad Bugem, křídový lom (woj. podlaskie): Činný křídový lom, vstup se svolením; vedle vyhlídkové místo.
- Kazimierz Dolny, rokle a lomy opuky (woj. lubelskie): Krajinný park; nekopej na svazích roklí.
Význam a legendy
V polské lidové kultuře jsou belemnity „hromové šipky“, „hromové střely“ nebo „boží prsty“. Věřilo se, že padají s bleskem, zaboří se do země a po letech se vracejí na povrch; chovaly se v domě na ochranu před bleskem. To je pověra.
Zajímavost
Etnograf Kazimierz Moszyński popsal lidová jména belemnitů v knize „Lidová kultura Slovanů“.