
Vřes obecný
Calluna vulgaris
Nízký, stálezelený polokeř, který na konci léta zbarvuje bory a vřesoviště do růžovofialova. Roste vždy na kyselých, chudých půdách. Je ceněnou medonosnou rostlinou.
Jak poznat
- Výška obvykle do 0,5 m, výhony tenké, poléhavé.
- Listy velmi drobné, 2,5 až 3,5 mm, jehlicovité, vstřícné, hustě uspořádané na postranních výhonech.
- Květy drobné, zvonkovité, růžovofialové, vzácněji bílé, v jednostranných hroznech dlouhých 15 až 25 cm.
- Kvete od konce července do konce září, nejvíce od srpna.
Kde žije
Běžný téměř v celém Polsku, vzácnější např. na Žuławách Wiślanych a na Pyrzycké rovině. Borové lesy, vřesoviště, rašeliniště.
Plody a semena
Plody jsou drobné tobolky, nejedlé. Z květů včely vyrábějí vřesový med želatinové konzistence a ostré, sladkohořké chuti.
Jaké houby rostou pod ním
- lysohlávka jehličnatá (na výhoncích vřesu)
- helmovka krvavá (na výhoncích vřesu)
- václavka obecná (může napadat vřes)
- houby erikoidní mykorhizy, hlavně Hymenoscyphus ericae (bez českého názvu)
Dříve
Medonosná rostlina: z hektaru vřesoviště včely nasbírají 50 až 120 kg medu. Nať a květy jsou bylinářské suroviny. Pěstuje se jako okrasná rostlina, do věnců a suchých kytic.
Zajímavost
Díky mykorize s houbami snáší vřes vysoké koncentrace těžkých kovů v půdě. V Evropě vřesoviště ustupují a jejich zachování napomáhá mimo jiné pastva ovcí vřesových.