
Modřín polský
Larix polonica
Vzácný příbuzný modřínu opadavého, rostoucí na roztroušených stanovištích v Polsku a sousedních zemích. Část botaniků ho považuje za poddruh modřínu opadavého. Jako každý modřín na zimu shazuje jehlice a pod ním rostou houby vázané pouze na modříny.
Jak poznat
- Jehlice měkké, světle zelené, na krátkých větvičkách ve svazečcích po 15 až 40, na zimu opadávají.
- Šišky drobné, 2 až 3 cm dlouhé, vejcovité nebo kulovité, s prohnutými šupinami s tlustým, nevyhnutým okrajem.
- Mladé výhony velmi světlé, slámově žluté, téměř bílé.
- Kůra tmavě višňová, strom vysoký až 30 m s nepravidelnou korunou.
Kde žije
Pieniny, Západní Beskydy, okolí Radomi, Góra Chełmowa ve Svatokřížských horách, Modrzewina v Małé Vsi u Grójce a Trębaczew na Rawské vrchovině. Mimo Polsko v Česku, na Slovensku, na Ukrajině a v Rumunsku.
Plody a semena
Šišky a semena nejsou potravou pro lidi. Mnoho stanovišť modřínu polského leží v přírodních rezervacích, kde platí zákaz sběru rostlin.
Jaké houby rostou pod ním
- klouzek sibiřský (roste jen pod modříny)
- klouzek modřínový, zvaný šedý klouzek (jen pod modřínem)
Dříve
Dnes je nejdůležitější ochrana jeho stanovišť. Roste ve více než 20 přírodních rezervacích, např. Modrzewina, Modrzew Polski w Noskowie, Trębaczew a Świnia Góra.
Zajímavost
Botanici rozlišují několik forem modřínu polského, mimo jiné pieninskou a formy s červenými a se zelenými samičími květy. V Červeném seznamu IUCN má kategorii ohrožený.