
Jabloň lesní
Malus sylvestris
Divoký předek ovocných jabloní, rostoucí vzácně na okrajích lesů, na mýtinách a v křovinách. Je to malý strom s řídkou korunou, často s trny. Snadno se zamění se zdivočelou jabloní domácí.
Jak poznat
- Malý strom do 10 m, někdy do 15 m, s několika podobnými silnými větvemi bez výrazného vůdčího kmene.
- Trny na krátkých větévkách, zejména u mladých stromů.
- Listy 3 až 6 cm, ostře a jemně pilovité, dospělé zespodu téměř lysé.
- Plody malé, do 3,5 cm v průměru, zelené až žlutozelené, tvrdé a kyselé, na dlouhých stopkách.
Kde žije
Vzácně v nížinách a v nižších polohách hor, obvykle do výšky asi 900 m n. m., v Bieszczadech do 1200 m n. m. Okraje listnatých a smíšených lesů, mýtiny, křoviny.
Plody a semena
Plody jsou jedlé, ale velmi kyselé a trpké; po prvních mrazech chutnají lépe. Nejez semena: obsahují amygdalin, kyanogenní glykosid, ze kterého může vzniknout jedovatý kyanovodík.
Jaké houby rostou pod ním
- pečárka štítnatá (pod růžovitými; snadno se zamění s jedovatými pečárkami)
- outkovka švestková (na kmenech)
- strupovitost jabloně (choroba listů a plodů)
Dříve
Dříve podnož pro ušlechtilé odrůdy jabloní a léčivá rostlina. Tvrdé, načervenalé dřevo se ceňlo v řezbářství a soustružnictví.
Zajímavost
Z křížení jabloně lesní a jabloně nízké vznikla jabloň domácí. Jednotlivé kmeny žijí obvykle 60 až 80 let, ale díky výmladkům se věk některých exemplářů odhaduje až na tisíc let.