
Bříza pýřitá
Betula pubescens
Blízká příbuzná břízy bělokoré, vázaná na vlhká stanoviště: rašeliniště, olšiny a podmáčené březiny. Je běžná po celé nížině. Pro houbaře je důležitá, protože pod břízami na rašeliništích rostou kozáci.
Jak poznat
- Mladé výhony jsou měkce chlupaté, bez pryskyřičných bradavek nebo s nemnoha.
- Listy vejčité nebo kosočtverečné, bez protažené špičky, na spodní straně se chomáčky žlutošedých chloupků v úhlech žilek.
- Kůra mladých stromků je fialově červená, později matně bílá, odlupující se kruhovitými pláty.
- Větve vystoupavé nebo vodorovné, výhony nevisí dolů jako u břízy bělokoré.
Kde žije
Běžná po celé nížině, v horách vzácná. Rašeliniště, podmáčené lesy, olšiny, vlhké kyselé doubravy a vrbové křoviny.
Plody a semena
Plody jsou drobné křídlaté oříšky, nejsou potravou pro lidi. Listy břízy jsou bylinářskou surovinou, ale není to rada. Na jaře dává mízu jako bříza bělokorá (popis sběru v Herbáři u břízové mízy).
Jaké houby rostou pod ním
- kozák březový
- kozák rašelinný (pod břízami na rašeliništích)
- ryzec plstnatý (jedovatý)
- muchomůrka červená (jedovatá)
- outkovka březová (březová houba)
- lesklokorka podkorní (chráněná)
Dříve
List břízy (z břízy bělokoré a pýřité) je bylinářská surovina s močopudným účinkem. Vyhýbá se suchým místům a je odolná vůči mrazu, dobře roste na podmáčených, kyselých půdách.
Zajímavost
Snadno se kříží s břízou bělokorou a kříženci mají znaky přechodné, takže je těžké je poznat. V Alpách roste do 2000 m n. m.