
Rojovník bahenní
Rhododendron tomentosum
Stálezelený, silně vonící keř rašelinišť a rašelinných borů. Celá rostlina je jedovatá. V Polsku je částečně chráněná.
Jak poznat
- Keř obvykle 0,5 až 1 m vysoký, mladé výhony husté, rezavě chlupaté.
- Listy kožovité, úzké, do 5 cm, svrchu tmavozelené a lesklé, na spodní straně s rezavým plstnatým chmýřím, okraje podvinuté.
- Květy bílé, pětilisté, sestavené v okolíky na koncích výhonů, kvete v květnu a v červnu.
- Silná, charakteristická vůně celé rostliny.
Kde žije
V celé nížině, vzácný na Kujavsku a ve Velkopolsku. V horách vzácně, nejvíce na rašeliništích Oravsko-nowotarské kotliny, v Tatrách do 1350 m n. m. Vrchoviště, bory a bažinaté březiny.
Plody a semena
Plody jsou suché tobolky, nejedlé. Celá rostlina je jedovatá: silice s ledolem silně dráždí žaludek a střeva, vyvolává zvracení a působí na nervový systém. Jedovatý je i pyl a med z jejích květů. Pyl rojovníku je považován za příčinu závratí a zvracení po snězení rostoucích vedle něj borůvek bahenních.
Jaké houby rostou pod ním
- Chrysomyxa ledi (rez smrku a rojovníku, přechází mezi smrkem a rojovníkem)
Dříve
Dříve se bylina dávala do domů proti molům, což způsobovalo náhodné otravy dětí. Přidávala se také do piva, což vedlo k otravám.
Zajímavost
Dříve se rojovník řadil do samostatného rodu Ledum, ale ukázalo se, že patří k pěnišníkům. Proto se dnes jmenuje Rhododendron tomentosum.