
Vřeteno Šípkové Růženky
pohádka (Perrault, bratři Grimmové)
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Vřeteno z pohádky o Šípkové Růžence, kterou zapsali Charles Perrault (1697) a bratři Grimmové (1812). Uražená víla předpověděla, že se princezna o ně píchne a zemře.
Původ
Začarované vřeteno pochází z pohádky o Šípkové Růžence: „Šípková Růženka v lese“ Charlese Perraulta (1697) a „Šípková Růženka“ (Dornröschen, č. 50 ve sbírce) bratří Grimmů (1812). Starší verze jsou středověký francouzský román „Perceforest“ (14. stol.) a „Slunce, Měsíc a Talia“ Giambattisty Basileho (1634).
Historie
U Perraulta královský pár dlouho čeká na dítě a na křtiny dcery zve sedm víl, pro každou připraví zlatý příbor. Objeví se i osmá, stará víla, o které si všichni mysleli, že už nežije. Uražena, že nedostala zlatý příbor, vysloví kletbu: princezna se píchne do ruky vřetenem a zemře. U Grimmů je to třináctá moudrá žena, pro kterou nezbyl zlatý talíř.
Nejmladší víla kletbu nemůže odvolat, ale zmírní ji: princezna nezemře, jen usne na sto let. Král zakáže předení a nechá spálit všechna vřetena v království. Přesto, když je dívce kolem patnácti let, najde v zapomenuté věži stařenku, která o zákazu nikdy neslyšela. Princezna uchopí vřeteno, píchne se a usne.
U Perraulta dobrá víla uspí celý zámek kromě krále a královny, aby se princezna neprobudila sama mezi cizími. Kolem vyroste hustý les trní. U Grimmů mnoho princů zahyne v trnech, ale když uplyne sto let, živý plot se sám před jedním z nich rozestoupí a rozkvete růžemi. Princ políbí princeznu a ona se probudí spolu s celým dvorem.
Perrault má také temnou druhou část: princova matka je lidožroutka a chce sníst snachu a vnoučata, Jitřenku a Den. Kuchař je zachrání tím, že místo nich naservíruje jehně, kůzle a laň, a lidožroutka zahyne v kádi plné zmijí. V ještě starší a temnější verzi Basileho Talii uspí třísku lnu a probudí ji teprve její novorozená dvojčata, která jí tu třísku vysají z prstu.
Jak působí
Dobrá víla kletbu zmírnila: místo smrti přišel stoletý spánek. Ačkoli král nechal spálit všechna vřetena v království, našla dívka ve věži stařenku, která předla len, píchla se a usnula spolu s celým zámkem. Kouzlo prolomil až princ po sto letech.
Síly
- Kletba píchnutí: Stačí se jím píchnout do prstu a kletba víly se naplní.
- Stoletý spánek: Zmírněná kletba mění smrt ve spánek trvající přesně sto let.
- Uspání dvora: Ve verzích pohádky usne spolu s princeznou celý zámek: kuchaři, koně, psi i oheň v krbu.
- Nevyhnutelný osud: Ani spálení všech vřeten v království nezastaví věštbu.
Osudy
Podle pohádky shořela na králův rozkaz všechna vřetena království, zachránilo se jen to jediné ve věži. Dnes je vřeteno nejrozpoznatelnějším symbolem této pohádky v ilustracích, baletech i filmech.
V kultuře
Petr Čajkovskij složil balet „Šípková Růženka“ (premiéra v Petrohradě, 1890) a Disney natočil „Šípkovou Růženku“ (1959), kde je zlou vílou Diabolina a princezna se jmenuje Aurora. Ve filmu „Zloba – Královna černé magie“ (2014) je příběh vyprávěn z pohledu zlé víly.
Zajímavost
Starší verzi tohoto příběhu, „Slunce, Měsíc a Talia“, vydal Giambattista Basile v roce 1634. Tam hrdinku uspí třískou lnu zabodnutou pod nehet.