
Lughovo kopí
keltská (irská) mytologie
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Lug je irský bůh světla a mistr všech umění. Jeho kopí, přivezené z města Gorias, bylo jedním ze čtyř pokladů bohů Tuatha Dé Danann.
Původ
Kopí patřilo Lughovi, bohu světla a mistru všech umění, a bohové Tuatha Dé Danann ho přivezli z Gorias, kde je učil mudrc Esras. Zmiňují ho středověké irské texty: vyprávění o čtyřech pokladech, „Kniha záborů Irska“ (11. století) a pozdější „Smrt dětí Tuireannových“.
Historie
Lugh přišel na dvůr bohů v Taře jako mladý cizinec. Vrátný se ptal, co umí, protože dovnitř se pouštěli jen mistři. Lugh vyjmenovával postupně: je kovář, válečník, harfeník, básník, lékař, čaroděj a řemeslník. Na každé z těch povolání už měl dvůr svého mistra, a tak se Lugh zeptal, zda je tam někdo, kdo umí všechno naráz. Takový tam nebyl, a tak ho vpustili a přídomek Samildánach, „zběhlý ve všech uměních“, mu zůstal navždy.
Lugh byl synem Ciana z rodu bohů a Ethniu, dcery Balora, krutého vůdce Fomorů, jehož jediné oko zabíjelo pohledem. Když vypukla druhá bitva u Mag Tuired, Lugh vedl bohy k vítězství. V „Cath Maige Tuired“ zabije vlastního dědečka ne kopím, ale kamenem z praku, který zarazí Balorovi oko hluboko do lebky.
Když tři synové Tuireannovi zabili Lughova otce Ciana, bůh od nich požadoval výkupné. Museli pro něj získat zázračné poklady z celého světa, mezi nimi ohnivé kopí perského krále Pisear, tak žhavé, že jeho hrot bylo třeba držet ponořený ve vodě, aby nezapálil vše kolem. Bratři získali všechno, ale výprava je zabila a příběh se počítá mezi „tři smutné příběhy Irska“.
V jiných podáních nese Lughovo kopí jméno Gáe Assail, tedy Assalovo kopí, a část textů ho také spojuje s výkupným za Cianovu smrt. Kdo jím vrhl s výkřikem „Ibar!“, nikdy neminul, a na zvolání „Athibar!“ se samo vracelo do ruky. Středověcí autoři tyto příběhy míchali, a proto má Lughovo kopí několik jmen a několik příběhů.
Jak působí
Podle středověkých textů nikdo nevyhrál bitvu s tímto kopím ani s bojovníkem, který ho třímal. Když Lug zvolal „Ibar!“, hod vždy zasáhl cíl, a na zvolání „Athibar!“ se mu kopí vrátilo do ruky. Pozdější vyprávění mluví o kopí tak žhavém, že jeho hrot bylo nutné držet ve vodě, aby nevzplál plamenem.
Síly
- Nepřemožitelné v bitvě: Podle textu o čtyřech pokladech nikdo nevyhrál bitvu proti tomu, kdo toto kopí držel.
- Vždy zasáhne: Vržené s výkřikem „Ibar!“ nikdy nemine cíl.
- Návrat do ruky: Na zvolání „Athibar!“ se vracelo k majiteli jako poslušný pták.
- Ohnivý hrot: V pozdějším vyprávění bylo tak žhavé, že se drželo ve vodě, aby nevyvolalo požár.
Osudy
Texty neříkají, že by kopí bylo zničeno. Spolu s ostatními poklady mělo odejít s bohy do podzemních mohyl sídhe, když Tuatha Dé Danann ustoupili lidem. Po Lughovi zůstal svátek Lughnasadh, který se v Irsku slaví na začátku srpna jako počátek žní.
V kultuře
Lughovo jméno se zachovalo v názvech míst, například Lugdunum, tedy dnešní Lyon, a svátek Lughnasadh dal název hře Briana Friela „Dancing at Lughnasa“ (1990), zfilmované roku 1998 s Meryl Streep.
Zajímavost
Od jména boha pochází název římského Lugdunu, dnešního Lyonu. Jeho svátek Lughnasadh se slavil 1. srpna.