
Perunova sekera
slovanská mytologie
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Perun byl slovanský bůh blesků, hromu a války a jeho jméno přežilo v polském slově „piorun“ (blesk). Zobrazoval se ozbrojený nejčastěji sekerou, kladivem nebo kopím, jak bojuje s démony chaosu.
Původ
Perun byl nejdůležitějším bohem východních Slovanů, pánem hromu, bouře a války. Už v 6. století byzantský historik Prokopios z Kaisareie psal, že Slované uctívají jediného boha, tvůrce blesku, a obětují mu voly, a jméno Peruna zmiňuje ruská „Powěst vremennych let“ ze začátku 12. století.
Historie
Podle rekonstrukcí badatelů, zejména Vjačeslava Ivanova a Vladimira Toporova, vyprávěl mýtus o Perunovi o velké válce nebe se zemí. Perun přebýval na vrcholu světa, v koruně mohutného dubu, a u jeho kořenů číhal Veles, vládce podsvětí, vod a dobytka. Když mu Veles ukradl dobytek, ženu nebo dítě, Perun se vydal v patách za ním.
Veles utíkal a proměňoval se v hada, v člověka, ve strom nebo v kámen, a Perun metal do každého jeho úkrytu blesky. Proto podle tehdejší víry hrom bije do osamělých stromů a balvanů. Nakonec bůh bouře protivníka zabil nebo ho srazil do vod a z nebe spadl život dávající déšť. Každá bouře byla ozvěnou tohoto boje.
Rus v Peruna skutečně věřila. Kronika popisuje, že ve smlouvách s Byzancí z let 907 a 945 vojáci knížete přísahali na Peruna a kladli před sebe meče a štíty. V roce 980 postavil kníže Vladimír na kopci v Kyjevě dřevěnou sochu Peruna se stříbrnou hlavou a zlatými kníry.
O několik let později, po křtu Rusi, nechal tentýž Vladimír sochu svrhnout. Podle kroniky ji přivázali ke koňskému ocasu, vlekli k Dněpru, bili klacky a hodili do řeky. Podobný osud potkal Peruna v Novgorodě, kde jeho sochu ze svatyně v Perynu svrhli do Volchova.
Jak působí
Podle rekonstrukcí badatelů Perun metal z nebe blesky a rozsekával jimi síly chaosu, především svého odvěkého protivníka Velese. Bouře byla ozvěnou tohoto boje a úder blesku měl očišťovat zemi od zla. Sekera byla jeho zbraní a znamením hromu.
Síly
- Metání hromů: Podle rekonstrukce mýtu Perun metal z nebe blesky a sekera nebo kamenný šíp byly jejich obrazem.
- Přemožitel hada: Jeho zbraň zasahovala Velese i všechny síly chaosu, ať se ukryly kdekoli.
- Přivolávání deště: Vítězství boha bouře uvolňovalo vody a dávalo zemi úrodu.
- Strážce přísah: Na Peruna přísahali bojovníci Rusi a křivopřísežníkům měl hrozit jeho hněv.
- Ochrana před bleskem (lidová víra): Kamenné sekerky nalezené v zemi se na vsi považovaly za „hromové klíny“ a uchovávaly se v domě jako ochrana před bouří.
Osudy
Velké sochy Peruna byly zničeny koncem 10. století. Dodnes archeologové nacházejí na územích dávné Rusi malé amulety ve tvaru sekerek z 10. až 12. století, často spojované s kultem boha hromu, a u Novgorodu nese název Peryn místo dávné svatyně.
V kultuře
Jméno boha se zachovalo v polském slově „piorun“ (blesk). Perun je dnes jednou z nejznámějších postav v literatuře, hudbě a hrách inspirovaných slovanskou mytologií.
Zajímavost
Podle „Pověsti dávných let“ postavil kníže Vladimír v roce 980 v Kyjevě sochu Peruna se stříbrnou hlavou a zlatým knírem. Po křtu Rusi v roce 988 ji nechal svrhnout do Dněpru.