
Pandořina skřínka
mitologia grecka
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Pandora, první žena stvořená z vůle Dia, dostala od bohů nádobu, kterou nesměla otevírat. Když nadzvedla víko, vyletěla na svět všechna neštěstí a uvnitř zůstala jen naděje.
Původ
Příběh o Pandoře a její nádobě pochází od Hésioda, boiótského básníka z přelomu 8. a 7. století př. n. l., který ho popsal v „Theogonii“ a v „Pracích a dnech“. Ženu ulepil ze země a vody Héfaistos na Diův příkaz a každý z bohů ji něčím obdaroval, odtud její jméno, které znamená „všemi obdarovaná“.
Historie
Titán Prométheus dvakrát přelstil Dia: nejprve ho oklamal při dělení obětního vola, poté bohům ukradl oheň a přinesl ho lidem ve stonku kopru. Zeus se rozhodl lidem odplatit darem, který bude vypadat jako odměna, ale ukáže se jako trest. Tímto darem byla Pandora.
Athéna ji naučila tkát a oblékla ji do stříbrného roucha, Afrodíta jí dala půvab a Hermés jí, jak píše Hésiodos, vložil „psí povahu“, lživá slova a lstivost. Hermés zavedl Pandoru k Epimétheovi, bratru Prométhea. Prométheus ho varoval, aby od Dia nepřijímal žádné dary, ale Epimétheus, jehož jméno znamená „moudrý po škodě“, ji přijal s radostí.
Dříve lidé žili bez námahy, bez těžké práce a bez nemocí. Pandora sundala velké víko z hliněného sudu a po světě se rozptýlily tisíce neštěstí. Nemoci, jak píše Hésiodos, od té doby putují mezi lidmi samy, ve dne i v noci, bez hlasu, protože jim Zeus vzal hlas. Jen Naděje, řecky Elpis, zůstala pod okrajem nádoby, protože Pandora přibouchla víko dřív, než stačila vylétnout.
Hésiodos nevysvětluje, odkud se nádoba vzala ani proč ji Pandora otevřela, a právě tato mezera už po staletí vyvolává spory. Je naděje zavřená v sudu útěchou, která lidem zbyla, nebo dalším zlem, které je klame? V pozdější, mírnější verzi, známé mimo jiné z bajek Babria, byla v nádobě zavřena dobra, která uletěla k bohům, a u lidí zůstala jen naděje.
Jak působí
Podle Hésioda chtěl Zeus takto potrestat lidi za oheň ukradený Prométheem. V nádobě byly uzavřeny nemoci, útrapy a utrpení, které lidé dříve neznali. Stačí nadzvednout víko a zlo se vydere ven samo a už se nedá chytit. Pandora stihla víko přibouchnout jen natolik, aby uvnitř zůstala naděje.
Síly
- Uvolnění neštěstí: Stačí pootevřít víko a nemoci, námaha i utrpení se rozeběhnou po světě.
- Nelze to vrátit: Jednou vypuštěné zlo už nelze chytit zpět do nádoby.
- Tiché nemoci: Podle Hésioda jsou nemoci z nádoby neviditelné a němé, přicházejí bez varování.
- Uvězněná naděje: Jediná věc, která nádobu neopustila, je naděje.
Osudy
Pandořina skříňka neexistuje a nikdy nebyla předmětem pátrání, její název však putoval překlady. Erasmus Rotterdamský ve svých „Adagiích“ nahradil pithos, tedy velký sud na zásoby, slovem pyxis, malá schránka, a tak vznikla „Pandořina skříňka“. Dnes je to rčení pro jednání, jehož následky už nelze zastavit.
V kultuře
Německý němý film „Pandořina skřínka“ (1929) v režii Georga Wilhelma Pabsta, s Louise Brooksovou, patří ke klasice kinematografie. Historik umění Erwin Panofsky spolu s manželkou Dorou popsal dějiny tohoto motivu v knize „Pandora's Box“ (1956).
Zajímavost
U Hésioda v básni „Práce a dny“ šlo o velký hliněný sud, tedy pithos. „Skřínku“ (lat. pyxis) vděčíme Erasmu Rotterdamskému, který v 16. století tato slova v překladu zaměnil.