
Gygův prsten
řecká filosofie (Platón)
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Zlatý prsten z příběhu, který Platón vložil do úst Glaukónovi v dialogu „Ústava“. Pastýř Gygés ho našel po zemětřesení v podzemní jeskyni, na prstu obrovské mrtvoly ukryté v bronzovém koni.
Původ
Prsten nepochází z mytologie, ale z filozofie. Vypráví o něm Glaukón ve druhé knize Platónova „Státu“, napsaného kolem roku 375 př. n. l., jako o myšlenkovém experimentu. V Platónově textu je hrdinou pastýř nazvaný „předek Lýdana Gygése“, i když se tradičně mluví prostě o Gygésovi.
Historie
Pastýř sloužil králi Lýdie v Malé Asii. Jednoho dne po velké průtrži mračen a zemětřesení se na místě, kde pásl stáda, otevřela trhlina. Sestoupil do ní a spatřil divy, mezi nimi vydlabaného bronzového koně s malými dvířky. Uvnitř ležela mrtvola, větší než obyčejný člověk, nahá, jen s jediným zlatým prstenem na prstu. Pastýř prsten sundal a odešel.
Na každoměsíčním shromáždění pastýřů, kteří podávali králi zprávu o stádech, si pohrával s prstenem. Když otočil kamínek dovnitř dlaně, všiml si, že ostatní o něm mluví jako o někom nepřítomném. Když kamínek otočil ven, zase ho viděli. Vyzkoušel to několikrát a vždy to fungovalo.
Pastýř se postaral o to, aby ho poslali ke králi jako posla. Na dvoře svedl královnu, spolu s ní zabil krále a sám usedl na lýdský trůn. Glaukón tvrdí, že by se tak zachoval každý, spravedlivý či ne, kdyby měl dva takové prsteny a mohl dělat cokoli bez svědků. Lidé jsou podle něj poctiví jen ze strachu před trestem.
Sókratés se po zbytek „Ústavy“ snaží tuto tezi vyvrátit. V desáté knize dochází k závěru, že spravedlnost je dobrá sama o sobě a je třeba ji zvolit i tehdy, kdyby někdo měl Gygův prsten a k tomu ještě Hádovu přílbu. Nespravedlivý člověk, i když zůstane nepotrestán, je podle Sókrata otrokem vlastních tužeb.
Jak působí
Podle příběhu stačí otočit očko prstenu dovnitř dlaně a majitel se stane neviditelným. Otočení na druhou stranu mu viditelnost vrátí. Gygés toho využil, aby svedl královnu, zabil lýdského krále a převzal trůn. Platón se tak ptá, zda by někdo zůstal poctivý, kdyby ho nikdo neviděl.
Síly
- Neviditelnost: Otočení kamínku dovnitř dlaně učiní majitele neviditelným.
- Plná kontrola: Otočení na druhou stranu okamžitě vrací viditelnost.
- Zkouška charakteru: Prsten ukazuje, jaký člověk skutečně je, když ho nikdo nevidí.
- Cesta k trůnu: V příběhu dal obyčejnému pastýři vládu nad královstvím.
Osudy
Prsten je literární výmysl, ale Gygés byl skutečný lýdský král v 7. století př. n. l., zmiňovaný v asyrských kronikách krále Aššurbanipala jako Gugu. Hérodotos vypráví, že Gygés zabil krále Kandaula a oženil se s jeho ženou z úplně jiného důvodu: král mu nařídil, aby tajně sledoval nahou královnu.
V kultuře
Cicero o Gygově prstenu uvažoval ve spise „O povinnostech“ a Friedrich Hebbel napsal drama „Gyges a jeho prsten“ (1856). Často se srovnává s Jedním prstenem z Tolkienova „Pána prstenů“, i když neexistuje důkaz, že se jím Tolkien inspiroval.
Zajímavost
Gygés byl skutečný lýdský král, který vládl v 7. století př. n. l. Hérodotos popsal jeho cestu k moci úplně jinak, bez jakéhokoli kouzelného prstenu.