
Žabí kámen
středověk
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Běžný artefakt dává 5 b. v lize.
Kámen, který měl podle středověké víry vězet v hlavě staré ropuchy. Zasazoval se do prstenů a amuletů, které se nosily až do 18. století.
Původ
Víra v kámen z hlavy ropuchy byla živá ve středověké a raně novověké Evropě, zejména v Anglii, ve Skotsku a v německých zemích. Popisovali ho autoři přírodovědných encyklopedií a prsteny s „žabími kameny“ se nosily od středověku do 18. století. Latinsky se mu říkalo „bufonites“, od „bufo“, tedy ropucha.
Historie
Podle pověr kámen roste v hlavě velmi staré ropuchy jako její nejcennější poklad. Ropucha platila za jedovaté stvoření, a tak se usuzovalo, že když žije s jedem, musí v sobě nosit i protijed. Kámen měl být tmavý, hnědý nebo šedý, hladký a kulatý jako knoflík.
Získat ho vyžadovalo chytrost. Anglický přírodovědec Edward Topsell v 17. století popisoval, že kámen je třeba vyjmout ze živé, staré ropuchy tak, že se položí na červené sukno. Věřilo se, že mrtvá ropucha stihne kámen spolknout nebo ho zbavit moci.
Kámen se zasazoval do zlatých a stříbrných prstenů tak, aby se dotýkal kůže. Když se poblíž ocitl jed, měl se zahřát nebo změnit barvu a varovat majitele. Třely se jím také místa po štípnutí hmyzu a po uštknutí hadů v domnění, že vytahuje jed. Skotští a angličtí majitelé předávali takové prsteny z pokolení na pokolení.
Shakespeare v komedii „Jak se vám líbí“ nechává vévodu Seniora říkat, že sladké jsou užitky z protivenství, které jako ropucha, ošklivá a jedovatá, nosí přesto v hlavě drahocenný klenot. Dnes se ví, že „žabí kameny“ jsou zkamenělé, knoflíkovité zuby vyhynulých ryb rodu Scheenstia (dříve Lepidotes), kterými tyto ryby drtily lasturnaté schránky v juře a křídě.
Jak působí
Věřilo se, že kámen chrání před jedem: v jeho blízkosti se měl zahřívat nebo měnit barvu. Protože kůže ropuchy vylučuje jedovatý hlen, myslelo se, že v sobě nese i protijed.
Síly
- Varování před jedem: Prsten s kamenem se měl zahřát nebo změnit barvu v blízkosti otráveného jídla.
- Vytahování jedu: Přikládán na štípance a kousnutí měl vysávat jed hadů a hmyzu.
- Síla protijedu: Věřilo se, že ropucha, sama jedovatá, v sobě nosí lék na každý jed.
- Rodinný talisman: Prsteny s kamenem se předávaly dětem jako ochrana a poklad rodu.
Osudy
Prsteny s „žabími kameny“ se dochovaly v muzeích, mimo jiné v National Museums Scotland v Edinburghu. Zkamenělé rybí zuby, z nichž se vyráběly, se v jurských horninách Anglie nacházejí dodnes.
V kultuře
Citát z „Jak se vám líbí“ o klenotu v hlavě ropuchy patří k nejčastěji citovaným v anglické literatuře. Motiv kamene v hlavě ropuchy se objevuje také ve středověkých bestiářích a na ilustracích.
Zajímavost
Skutečné „žabí kameny“ jsou zkamenělé zuby vyhynulé ryby rodu Lepidotes, žijící v juře a křídě. Zmiňuje se o nich Shakespeare v komedii „Jak se vám líbí“.