
Kámen mudrců
alchemia
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Legendární artefakt dává 50 b. v lize.
Legendární látka, kterou hledali alchymisté. Měla proměňovat obyčejné kovy ve vzácné a umožnit přípravu elixíru života. Slavným polským alchymistou byl Michał Sędziwój, autor spisu „Novum Lumen Chymicum“ (1604).
Původ
Myšlenka látky, která proměňuje kovy, se objevuje v řecké alchymii z Egypta u Zosima z Panopolis (kolem roku 300 n. l.). Rozvinuli ji arabští alchymisté, mj. autoři spisů připisovaných Džábiru ibn Hajjánovi, a ve 12. století se dostala do latinské Evropy, kde dostala jméno „lapis philosophorum“, kámen mudrců.
Historie
Alchymisté věřili, že všechny kovy v zemi zrají k dokonalosti zlata a kámen mudrců může tento proces urychlit. Aby ho člověk získal, musel projít „Velkým dílem“ v dalších etapách pojmenovaných podle barev: zčernání (nigredo), zbělání (albedo), zežloutnutí (citrinitas) a zčervenání (rubedo). Hotový kámen se obvykle popisoval jako červený prášek nebo těžký krystal.
Nejslavnější legendou je příběh Nicolase Flamela, pařížského písaře knih ze 14. století. Podle vyprávění zapsaných teprve v 17. století koupil tajemnou knihu Abrahama Žida, léta hledal její klíč a roku 1382 proměnil rtuť ve zlato. Flamelovy nadace na kostely a nemocnice prý byly plodem kamene a dodnes kolují zvěsti, že vůbec nezemřel.
Polským hrdinou tohoto příběhu je Michał Sędziwój (1566 až 1636). Podle tradice pomohl osvobodit ze saského vězení skotského alchymistu Alexandra Setona, zvaného Kosmopolita, a dostal od něj tajemný prášek proměny. Vypráví se, že předváděl transmutaci na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze a jeho „Novum Lumen Chymicum“ (1604) četli alchymisté v celé Evropě.
Sędziwój pracoval také pro krále Zikmunda III. Vasu, který se sám o alchymii zajímal. Podle tradice způsobil výbuch v královské alchymistické dílně požár Wawelu v polovině 90. let 16. století a někteří s ním dokonce spojovali přesun dvora do Varšavy, což historici nepotvrzují. Po kameni mudrců pásli také Isaac Newton a mnoho vládců, ale nikdo nikdy nepředložil skutečný důkaz.
Jak působí
Podle alchymistů proměnila troška kamene vhozená do roztaveného olova nebo rtuti tyto kovy ve zlato či stříbro. Rozpuštěn ve víně měl léčit nemoci a prodlužovat život. Získat ho mohl jen ten, kdo prošel celým „Velkým dílem“ alchymie.
Síly
- Proměna kovů: Špetka kamene vhozená do roztaveného olova nebo rtuti je měla proměnit ve stříbro nebo zlato.
- Lék na všechno: Rozpuštěný v nápoji měl léčit nemoci a vracet síly, odtud souvislost s elixírem života.
- Prodloužení života: Alchymisté věřili, že majitel kamene může žít mnohem déle než obyčejní lidé.
- Zdokonalování duše: V symbolickém pojetí znamenalo Velké dílo také proměnu a očištění samotného alchymisty.
Osudy
Kámen mudrců nikdy nebyl nalezen a moderní chemie vysvětlila, že přeměna prvků probíhá jen při jaderných reakcích. Na Wawelu ukazují tradiční místo alchymistické dílny a Sędziwój se zapsal do dějin vědy popisy „potravy života“ ve vzduchu, spojované s kyslíkem.
V kultuře
Román J. K. Rowlingové „Harry Potter a Kámen mudrců“ (1997, polské vydání 2000) udělal z kamene a Nicolase Flamela postavy známé milionům čtenářů. Sędziwója zachytil Jan Matejko na obraze „Alchymista Sędziwój“ (1867).
Zajímavost
Michał Sędziwój je považován za předchůdce objevu kyslíku: psal, že ve vzduchu je ukryta látka nezbytná k životu. Jeho dílo bylo v Evropě vydáno desítky krát.