
Jablko sváru
mitologia grecka
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Běžný artefakt dává 5 b. v lize.
Zlaté jablko s nápisem „té nejkrásnější“, které bohyně sváru Eris hodila mezi hosty na svatbě Pélea a Thetidy, protože ji nepozvali. Spor Héry, Athény a Afrodíty rozhodl Paris, což vedlo k trojské válce.
Původ
Příběh o Paridově soudu obsahoval ztracený epos „Kypria“ ze 7. století před naším letopočtem, který otevíral trojský cyklus, a Homér tento soud zmiňuje ve 24. zpěvu „Iliady“. Samotné zlaté jablko s nápisem „té nejkrásnější“ dosvědčují až pozdější autoři, mj. Lúkianos ze Samosaty a římský mytograf Hyginus.
Historie
Zeus a Themis se podle „Kyprií“ rozhodli zmenšit počet lidí obývajících zemi velkou válkou. Příležitostí se stala svatba hrdiny Pélea a mořské nymfy Thetidy, budoucích rodičů Achillea, na hoře Pélion. Pozváni byli všichni bohové kromě Eridy, bohyně sváru. Ta se přesto objevila a mezi hodující hodila zlaté jablko s nápisem „kallisti“.
O jablko se pohádaly tři bohyně: Héra, manželka Dia, Athéna, bohyně moudrosti, a Afrodíta, bohyně lásky. Zeus nechtěl rozhodovat spor mezi manželkou, dcerou a Afrodítou, a proto nařídil Hermovi, aby bohyně odvedl na horu Ídu u Troje. Tam pásl stáda Paris, syn krále Priama, v dětství opuštěný kvůli proroctví, že přivede na Troju zkázu.
Každá bohyně se pokusila soudce podplatit. Héra mu slíbila vládu nad Asií, Athéna vítězství ve válce a moudrost a Afrodíta nejkrásnější ženu světa. Paris zvolil Afrodítu. Nejkrásnější ženou však byla Helena, manželka spartského krále Menelaa, a když ji Paris unesl do Troje, Řekové vyrazili do desetileté války.
A tak jediný plod přivedl zkázu na Troju, smrt Achillea a Hektora i bloudění Odyssea. Héra a Athéna až do konce války zuřivě podporovaly Řeky, protože Paridovi neodpustily rozsudek. Sám Paris zahynul šípem Filoktéta a zpráva o Troji přežila v Homérových básních.
Jak působí
Podle mýtu působí jablko jako jiskra: stačí, aby dopadlo mezi několik lidí, a každý si ho nárokuje. Bohyně požádaly o rozsudek Dia, ten ale svěřil soud trojskému princi Parisovi. Afrodíta mu slíbila nejkrásnější ženu světa, Helenu, a získala jablko, a únos Heleny rozpoutal válku.
Síly
- Zdroj sváru: Jablko vyvolá hádku mezi každým, kdo usoudí, že nápis se týká právě jeho.
- Dvojznačný nápis: Slovo „kallisti“ neoznačuje žádné jméno, a proto si je mohla vztáhnout na sebe každá bohyně.
- Řetěz následků: Drobný předmět spustí sled událostí, který končí válkou a pádem města.
- Nástroj osudu: V „Kypriích“ byl spor součástí Diova plánu, takže jablko naplňuje vůli bohů.
Osudy
Po soudu jablko z vyprávění mizí, připadlo Afroditě a žádný mýtus neříká, co s ním udělala. Přežilo jako polské i evropské přísloví označující předmět sváru. Stopy války, kterou rozpoutalo, hledají archeologové od dob Heinricha Schliemanna na kopci Hisarlık v Turecku.
V kultuře
Parisův soud malovali mimo jiné Lucas Cranach starší a Peter Paul Rubens (několik verzí, jedna v National Gallery v Londýně). Slovo „kallisti“ a zlaté jablko se staly symbolem žertovného náboženství diskordianismu popsaného v „Principia Discordia“.
Zajímavost
Řecký nápis zněl „kallisti“, tedy „té nejkrásnější“. Z tohoto mýtu pochází polské rčení „jabłko niezgody“, česky „jablko sváru“, označující předmět sporu.