
Jeníkův fazol
anglická pohádka
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Kouzelná semínka z anglické pohádky „Jack a čarovný fazol“. Chudý Jack za ně vyměnil krávu a rozzlobená matka je vyhodila oknem.
Původ
Fazole pochází z anglické pohádky „Honza a kouzelný fazolový stonek“ (angl. „Jack and the Beanstalk“). Nejstarší známá tištěná verze je satirická „Historie Jacka Sprigginse a očarovaných fazolí“ z roku 1734, první úplnou verzi vydal Benjamin Tabart v roce 1807 a nejpopulárnější zapsal Joseph Jacobs v „English Fairy Tales“ (1890).
Historie
Honza bydlí s chudou matkou a jejich jediným majetkem je kráva Mléčná Bělka, která přestala dávat mléko. Matka ho s ní pošle na trh. Cestou potká Honza podivného stařečka, který mu za krávu nabídne pět zázračných fazolových zrnek. Honza souhlasí, a rozzuřená matka hodí fazole z okna a pošle syna spát bez večeře.
Ráno stojí za oknem tlustý stonek, který za noci vyrostl až do nebe. Honza se vyšplhá nahoru a najde dlouhou cestu k velkému domu. Obrova žena ho schová do pece, když se vrátí její manžel a volá: „Fi-fi-fo-fum, cítím krev Angličana!“. Po obědě obr počítá zlato a usne, a Honza uteče s pytlem mincí.
Honza se vrací ještě dvakrát. Podruhé odnese slepici, která na slovo „snes“ snáší zlaté vejce. Potřetí vezme zlatou harfu, která hraje sama. Harfa ale zavolá „Pane! Pane!“ a probudí obra, který se vydá za Honzou po stonku.
Honza sleze první, zavolá na matku, aby podala sekeru, a stonek podseká. Obr spadne a na místě zahyne, a stonek se zřítí. Honza s matkou od té doby žijí v blahobytu díky zlatým vejcím a hrající harfě. V poučné Tabartově verzi vysvětlí víla, že obr kdysi zabil Honzova otce a ukradl jeho poklady, takže chlapec jen získává zpět rodinný majetek.
Jak působí
Během jedné noci z nich vyroste stonek sahající do nebe. Jack po něm vyšplhá do obrova zámku a odnese odtamtud pytel zlata, slepici snášející zlatá vejce a hrající harfu. Nakonec stonek porazí a pronásledující obr spadne.
Síly
- Stonek do nebe: Vyhozená zrnka během jediné noci vyrostou ve stonek sahající do země nad mraky.
- Cesta k obrovi: Stonek vede k obrovu domu plnému pokladů, nedostupnému pro obyčejné lidi.
- Jednorázový průchod: Když se stonek podseká sekerou, spojení s nebeskou zemí navždy zmizí.
- Výměna za štěstí: Zrnka vypadají bezcenně, ale za krávu přinesou rodině bohatství na celý život.
Osudy
Stonek byl podseknut a zbylá zrnka už v pohádce nejsou. Badatelé Jamshid Tehrani a Sara Graça da Silva v roce 2016 statistickými metodami odhadli, že typ pohádky o chlapci, který krade obrovy poklady (č. 328 v katalogu pohádek ATU), může být starý více než 5000 let, i když jde o závěr z modelu, nikoli o dokument.
V kultuře
Obrův výkřik se objevuje už u Shakespeara v „Králi Learovi“ („Fie, foh, and fum, I smell the blood of a British man“). Pohádka se stala podkladem mnoha pantomim, filmů a her a v Polsku vycházela jako „Jaś i magiczna fasola“.
Zajímavost
Nejčastěji přetiskovanou verzi pohádky vydal Joseph Jacobs ve sbírce „English Fairy Tales“ (1890). Příběh byl v Anglii znám už více než sto let předtím.